„Varovala jsem všechny, že nejsem dobrá babička“: Nezvládla jsem dvě děti, zkazila dovolenou a donutila druhé prarodiče zasáhnout

Mám dvě vnoučata, Aničku a Honzíka, ve věku 9 a 6 let. Upřímně řečeno, hlídání dětí mě nebaví. Jejich rodiče, Petr a Eva, to zvládají sami dobře. Vychovala jsem Petra sama a neustálé povinnosti mě vyčerpaly. V mládí jsem nebyla žádná krasavice, takže jsem se spokojila s prvním mužem, který o mě projevil zájem, a otěhotněla jsem. Tehdy byla jiná doba. Samozřejmě zmizel, jakmile se to dozvěděl.

Když se mě Petr zeptal, jestli bych mohla na týden pohlídat Aničku a Honzíka, zatímco on a Eva pojedou na zaslouženou dovolenou, váhala jsem. Varovala jsem ho, že na to nejsem stavěná. Ale on trval na tom, že opravdu potřebují odpočinek a že by bylo dobré, kdybych strávila čas s dětmi. Neochotně jsem souhlasila.

První den byl katastrofa. Anička chtěla jít do parku, zatímco Honzík chtěl zůstat doma a hrát videohry. Snažit se vyhovět oběma bylo nemožné. Anička dostala záchvat vzteku, když jsme nešli hned do parku, a Honzík byl mrzutý, když jsem je nakonec oba vytáhla z domu. Na konci dne jsem byla vyčerpaná a rozrušená.

Druhý den nebyl o nic lepší. Snažila jsem se jim uvařit snídani, ale oba si stěžovali na jídlo. Anička chtěla palačinky, zatímco Honzík chtěl cereálie. Ve své frustraci jsem spálila palačinky a rozlila mléko po celé kuchyňské lince. Děti byly hladové a mrzuté a já se cítila jako naprostý neúspěch.

Třetí den jsem byla na pokraji sil. Děti se neustále hádaly a nic, co jsem udělala, je nedokázalo uspokojit. Rozhodla jsem se je vzít do nedalekého zábavního parku s nadějí, že to bude zábavné rozptýlení. Ale změnilo se to v noční můru. Anička se ztratila v davu a Honzík měl záchvat paniky, protože se bál atrakcí. Strávili jsme hodiny hledáním Aničky a když jsme ji konečně našli, všichni jsme plakali.

V zoufalství jsem zavolala Petrovi a řekla mu, že už to nezvládám. Byl zklamaný, ale chápavý. Zařídil, aby Evini rodiče převzali péči na zbytek týdne. Když dorazili, cítila jsem směsici úlevy a studu. Selhala jsem jako babička.

Petr a Eva se vrátili z dovolené a našli své děti šťastné a dobře opečovávané Eviny rodiči. Poděkovali mi za snahu, ale viděla jsem v jejich očích zklamání. Zkazila jsem jim dovolenou a všechny zklamala.

Varovala jsem všechny, že na to nejsem stavěná, ale nikdo neposlouchal. Teď už vědí, že nejsem ta milující babička, kterou si přáli. Jsem jen unavená a vyčerpaná z let samostatného rodičovství. Možná je to sobecké, ale svůj čas na výchovu dětí už mám za sebou. Teď je řada na někom jiném.