„Moje snacha rozhodla, že musím platit část účtů za energie“

Nikdy jsem si nemyslel, že se ocitnu v této situaci. Jmenuji se Karel a je mi 68 let. Vždy jsem byl hrdý na svou nezávislost, i v důchodu. Žiji z pevného příjmu, který mi stačí na pokrytí základních potřeb, pokud pečlivě hospodařím. Můj syn, Tomáš, má 37 let a má dobrou práci. Vždy tu pro mě byl, když jsem potřeboval trochu extra pomoci. Ale nedávno se věci zhoršily.

Tomáš se před pěti lety oženil s Janou. Zpočátku se zdála být milou ženou a byl jsem za ně šťastný. Mají dvě krásné dcery, Aničku a Elišku, které mi přinášejí radost do života. Nicméně, během posledního roku se Janin přístup ke mně dramaticky změnil.

Vše začalo, když si Tomáš a Jana koupili nový dům. Byl to velký krok vpřed oproti jejich předchozímu bydlení a byl jsem na ně hrdý za dosažení takového milníku. Ale s novým domem přišly vyšší výdaje a netrvalo dlouho, než Jana začala pečlivěji zkoumat jejich rozpočet.

Jednoho večera mi Tomáš zavolal a zeptal se, jestli by mohl přijít na návštěvu. Když dorazil, vypadal nepohodlně, což mě okamžitě znepokojilo. Vysvětlil mi, že Jana procházela jejich finance a zjistila, že utrácejí více, než očekávali. Navrhla, že protože žiji sám a oni mi občas pomáhají, bylo by spravedlivé, abych přispíval na jejich účty za energie.

Byl jsem zaskočen. Vždy jsem si spravoval své vlastní výdaje a o pomoc jsem žádal jen v nouzových situacích. Řekl jsem Tomášovi, že sotva pokryji své vlastní účty, natož abych přispíval na jejich. Zdálo se, že to chápe, ale řekl, že Jana na tom trvá.

O několik dní později mi zavolala sama Jana. Byla zdvořilá, ale pevná. Vysvětlila mi, že jejich nový dům má vyšší náklady na energie a že je spravedlivé, abych přispíval, když u nich občas přespávám a využívám jejich zdroje. Snažil jsem se vysvětlit svou finanční situaci, ale nechtěla to slyšet. Trvala na tom, abych začal platit 5000 Kč měsíčně na jejich účty za energie.

Cítil jsem se zahnaný do kouta a bezmocný. Nechtěl jsem narušit svůj vztah s Tomášem nebo způsobit napětí v jeho manželství, takže jsem neochotně souhlasil. Ale 5000 Kč měsíčně byla pro mě značná částka. Znamenalo to omezit základní potřeby jako potraviny a léky.

Jak měsíce plynuly, moje finanční situace se zhoršovala. Začal jsem vynechávat jídla a šetřit na lécích, abych vyšel s penězi. Moje zdraví se začalo zhoršovat, ale nechtěl jsem Tomáše zatěžovat svými problémy. Věděl jsem, že má dost starostí s prací a rodinou.

Jednoho dne jsem ve svém bytě zkolaboval kvůli podvýživě a nedostatku správné medikace. Soused mě našel a zavolal sanitku. Byl jsem převezen do nemocnice, kde mi lékaři řekli, že můj stav je kritický. Podařilo se jim mě stabilizovat, ale bylo jasné, že takto dál žít nemohu.

Když se Tomáš dozvěděl, co se stalo, byl zdrcený. Konfrontoval Janu ohledně jejích požadavků, ale ona trvala na svém a tvrdila, že peníze potřebují. Tomáš byl rozpolcený mezi loajalitou k manželce a odpovědností vůči mně.

Nakonec Tomáš učinil těžké rozhodnutí přestěhovat mě do domova důchodců, kde bych mohl dostat potřebnou péči. Zlomilo mi to srdce opustit svůj domov a ztratit svou nezávislost, ale neměl jsem jinou možnost.

Nyní trávím své dny v malém pokoji v domově důchodců a přemýšlím o tom, jak by věci mohly být jiné. Můj vztah s Tomášem je napjatý a své vnučky vídám jen zřídka. Janino rozhodnutí požadovat ode mě peníze zanechalo trvalý dopad na naši rodinu, který možná nikdy úplně nezmizí.