„Jeho bývalá našla způsob, jak mezi nás zasít neshody: Vždycky do toho zapojuje svého syna“
Když jsem poprvé potkala Vojtěcha, bylo to jako scéna vystřižená z romantického filmu. Náhodně jsme se srazili v místní kavárně a od té chvíle jsme byli nerozluční. Vojtěch byl okouzlující, laskavý a co je nejdůležitější, upřímný. Ihned mi vyprávěl o své minulosti, včetně svého manželství a následného rozvodu. Sdílel péči o svého syna, Jakuba, se svou bývalou manželkou, Martinou. Obdivovala jsem jeho oddanost Jakubovi a myslela si, že to o jeho charakteru říká hodně.
Vojtěch už více než rok bydlel sám v pronajatém bytě, když jsme se potkali. Ujistil mě, že jeho vztah s Martinou byl čistě o společné péči o Jakuba. Věřila jsem mu a na chvíli to vypadalo, že je všechno dokonalé. Brzy jsem si však uvědomila, že Martina není přes Vojtěcha tak přenesená, jak si myslel.
Začalo to malými, zdánlivě nevinnými žádostmi. Martina požádala Vojtěcha, aby přišel k ní domů něco opravit nebo probrat školní záležitosti Jakuba. Pak začala trvat na tom, aby Vojtěch trávil více času u ní doma s Jakubem, naznačujíc, že je pro jejich syna lepší, když je vidí spolu. Vojtěch, chtěje být dobrým otcem, často souhlasil, což mě nechávalo stranou.
Skutečné problémy začaly, když Martina začala zapojovat Jakuba do svých intrik. Říkala Jakubovi, že mě nemá rád nebo že jsem důvodem, proč jeho táta nemůže trávit více času doma. Jakub, mladý kluk uvězněný uprostřed, tyto věci opakoval Vojtěchovi, což mezi námi způsobovalo napětí. Vojtěch věděl, že Jakub jen opakuje to, co slyšel, ale dostával ho to do obtížné situace.
Snažila jsem se být pochopitelná a trpělivá, ale bylo jasné, že Martina používá Jakuba k vytvoření propasti mezi Vojtěchem a mnou. Vytvářela situace, které Vojtěcha nutily vybrat si mezi strávením času s Jakubem nebo se mnou, dobře vědě, že si vždy vybere svého syna. Byla to manipulativní taktika, která mě cítila bezmocně a izolovaně.
Přes naše nejlepší snahy o komunikaci a překonání těchto výzev nás neustálé zasahování a manipulace zasáhly. Vojtěch byl rozdělen mezi svou loajalitu vůči Jakubovi a svou lásku ke mně. Viděla jsem, jak ho to tíží, a nemohla jsem snést být příčinou jeho bolesti.
Nakonec Martiny taktiky zabraly. Vojtěch a já jsme se rozhodli se rozejít, uvědomujíce si, že neustálý zmatek není zdravý pro nikoho z nás, zejména pro Jakuba. Bylo to bolestivé rozhodnutí, ale věděli jsme, že je to pro nás nejlepší. Vojtěch se potřeboval soustředit na svého syna bez dalšího stresu z našeho vztahu, a já jsem potřebovala odejít od chaosu.
Tato zkušenost mě naučila hodně o složitostech randění s někým, kdo má minulost, která zahrnuje nejen bývalého manžela nebo manželku, ale také dítě. Je to situace, která vyžaduje trpělivost, porozumění a především pevný základ důvěry a komunikace. Bohužel, i s nejlepšími úmysly, někdy láska nestačí překonat překážky, které se vám postaví do cesty.