„Už nemůžu žít sama. Pomůžu ti s dětmi,“ prohlásila máma
„Myslela jsem, že si dělá legraci, dokud mi nezavolala, že pronajala svůj dům,“ vypráví Eliška. „A teď? Stěhuje se k tobě?“
„Myslela jsem, že si dělá legraci, dokud mi nezavolala, že pronajala svůj dům,“ vypráví Eliška. „A teď? Stěhuje se k tobě?“
Před téměř třemi lety můj manžel Václav opustil svou práci kvůli konfliktům s novým manažerem. Dříve byl jeho manažerem kamarád z vysoké školy, který Václava podporoval a často mu přiděloval prémie. Avšak po přeložení jeho přítele do jiné pobočky se Václav ocitl pod novým manažerem, který mu snížil plat. Naše rodina, včetně našeho syna, nyní čelí finančním potížím.
Uprostřed očekávání našeho prvního dítěte mi moje žena přiznala svou lásku k jinému muži a rozhodla se odejít, přičemž odmítla vzít s sebou naše nenarozené dítě. Toto odhalení zničilo naše plány a zanechalo mě, abych se s budoucností vypořádal sám.
„Co ode mě chceš? Sliboval jsem ti sňatek? Nepotřebuji tě ani tohle dítě! Ani nevím, jestli je moje; určitě jsi mě podvedla,“ řekl Tomáš Evě. Nemohla uvěřit tomu, co slyší. Jak mohl muž, kterého milovala, proměnit se v monstrum? Kdy se to stalo? Vyjadřoval svou lásku
Karolína byla odjakživa fascinována rozmanitým světem květin. Od svých nejranějších vzpomínek se zastavovala u každého květinového záhonu, okouzlená živými barvami a rozmanitostí. I u své babičky Věry byla zahrada jejím útočištěm. Ale její praktická matka měla jiné názory na to, co by mělo zaplnit jejich zahradu.
Žila jsem sama s minimálním kontaktem se svými dvěma syny, Jiřím a Františkem, a cítila jsem se stále izolovanější. Ale ve chvíli, kdy jsem se rozhodla odkázat dům své neteři, Šárce, se moji synové náhle objevili a odhalili své skutečné zájmy.
Na začátku podzimu jsem impulzivně koupila drahou bundu. V tu chvíli jsem nemyslela na nic jiného, ani na finanční zátěž, kterou to pro naši rodinu znamená.
Poté, co se moje děti odstěhovaly, aby si založily vlastní rodiny, jsem si myslela, že jsem se s novou situací vyrovnala dobře. Nedávné události mi však ukázaly krutou realitu mé situace.
Bydlím jen kousek od svého kamaráda, tak jsem se rozhodl neohlášeně zastavit. Šárka, jeho žena, mě u dveří přivítala s povzdechem: „Václav je v kuchyni.“ Tam jsem ho našel, jak pečlivě myje hory nádobí.
Byli jsme dynamický tým v kanceláři. Moji pozornost zvláště přitahoval Tomáš, který pracoval na sousedním oddělení. Bylo mu tehdy pětatřicet let. Všiml si mě také a začal projevovat zájem. Nicméně cesta, která následovala, mě naučila cennou lekci o lásce a rozhodování.
„Mami, chci odejít. Chci bydlet s tátou.“ To prohlásil můj šestiletý syn, Michal, když si pevně obouval boty a nasazoval čepici. Zabalil si všechny své hračky, knihy a oblečení. Po posledním rozloučení s naším psem, kterému řekl, ať nedělá žádné hlouposti, jsem si uvědomila, že to Michal myslí vážně. Už jsou to více než tři roky, co jsem se rozvedla s jeho otcem.
Není to tak, že by se chovala iracionálně; prostě jen naznačuje, že nám jde jen o její peníze a nic víc. Toto přesvědčení vedlo naši matku k tomu, že se od nás distancovala.