Jmenuji se Petra a právě jsem se ocitla uprostřed největší bouře svého života. Můj manžel Aleš a já jsme se odcizili natolik, že naše rozhovory se změnily v ledové fráze a ticho, které dusí. V tomto příběhu popisuji, jak jsme se dostali na okraj propasti, kde už není cesty zpět – a ptám se, jestli je možné znovu najít cestu k sobě, když už slova ztrácejí význam.
Od chvíle, kdy jsem slyšela, jak moje tchyně šeptá svému synovi, že jsem jen vděčná za střechu nad hlavou, se mi změnil život. Každý den bojuji s pocitem, že nejsem v rodině vítaná, a přitom se snažím být dobrou mámou i manželkou. Píšu svůj příběh, protože už nevím, kde je hranice mezi pomocí a zneužíváním.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem svými slovy zranil svou sestru Kláru. V zápalu hněvu jsem vypustil pomluvu, která se rozšířila jako požár a rozbila naši rodinu. Teprve když jsem čelil následkům, pochopil jsem, jakou moc mají slova – a jak těžké je je vzít zpět.
Jmenuji se Lucie a můj život se obrátil naruby, když jsem zjistila, že peníze mohou rozdělit i ty nejpevnější vztahy. Můj manžel Petr trval na tom, že bude spravovat všechny naše finance, i když já vydělávám víc. Mlčení mezi námi narůstalo a já jsem musela najít sílu postavit se za sebe i za naše manželství.
Všechno začalo obyčejným nákupem v supermarketu, ale skončilo to odhalením, které změnilo můj pohled na spravedlnost a vztahy. S manželem jsme se pohádali u pokladny, když nám někdo předběhl frontu, a já musela čelit vlastní bezmoci i nečekané pravdě o našem manželství. Tento den mi ukázal, že karma si vždy najde cestu – a že někdy je potřeba postavit se za sebe, i když to bolí.
Jsem důchodkyně, která se snaží vyjít s penězi a přitom zůstat součástí rodiny. Když jsem k narozeninám své vnučky Andrey dala vlastnoručně pletený svetr, netušila jsem, jakou lavinu emocí a konfliktů tím spustím. Teď přemýšlím, jestli je v dnešní době ještě místo pro upřímnost, nebo jestli už se všechno měří jen penězi.
Jmenuji se Marie a nikdy nezapomenu na období, kdy jsem se snažila pomoci svému kamarádovi Radkovi, jehož rodina se rozpadala před očima. Bylo mi tehdy osm let a poprvé jsem pocítila, jak bezmocné může být dětské srdce tváří v tvář dospěláckým problémům. Tato zkušenost mě navždy změnila a dodnes si kladu otázku, jestli jsem mohla udělat víc.
Jsem Jana, vyrůstala jsem na malé vesnici u Humpolce, kde se všechno točí kolem pole, krav a nekonečných povinností. Po letech v Praze jsem se naučila milovat ruch města a svobodu, kterou mi dává, ale pokaždé, když máma zavolá kvůli rodinné návštěvě, cítím v sobě rozpor. Tentokrát jsem se rozhodla nehrát roli poslušné dcery a říct pravdu – a tím jsem spustila lavinu emocí a konfliktů, které mě donutily přehodnotit, co pro mě vlastně znamená domov.
Jsem Jana a už několik let žiju v manželství, které se z dokonalého snu proměnilo v každodenní boj s Tomášovou leností. Zatímco dřív byl Tomáš oporou a tahounem naší rodiny, dnes se utápí v pasivitě a já musím nést tíhu všeho sama. Příběh o tom, jak láska a důvěra mohou být vystaveny těžké zkoušce, když jeden z partnerů ztratí chuť žít naplno.
Jmenuji se Klára a čekala jsem své první dítě. Na oslavě, kterou pro mě připravila má nejlepší kamarádka Jana, jsem zjistila, že můj manžel Tomáš vede dvojí život. Od té chvíle se mi celý svět obrátil vzhůru nohama a já musela čelit pravdě, kterou jsem si nikdy nepřipouštěla.
Jednoho rána mi lékař oznámil, že mám rakovinu. V tu chvíli se mi zhroutil celý svět a já musela najít sílu nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu. Můj příběh je o strachu, naději a odvaze čelit největší zkoušce mého života.
Jednoho deštivého večera jsem pozvala svou bývalou snachu Janu, aby se ke mně nastěhovala. Můj syn Petr se mi odcizil a já zůstala jen s vnukem a dcerou. Příběh o bolesti, rodinných konfliktech a hledání nového smyslu v rozbité rodině.
