Jmenuji se Marie a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života. Moje snacha mě tlačí, abych prodala svůj dům a pomohla tak synovi s dostavbou jejich vysněného domu, ale bojím se, že tím přijdu o všechno. V příběhu popisuji bolestné rodinné konflikty, strach ze samoty a otázku, kde končí povinnost matky a začíná právo na vlastní život.
Jmenuji se Alexandra a můj život se rozpadl v jediném okamžiku, kdy jsem si uvědomila, co jsem ztratila. Před pěti lety jsem nechala svého syna u rodičů, abych mohla žít svůj sen, ale osud mě donutil postavit se pravdě o mateřství a o sobě samé. Teď stojím na prahu rozhodnutí, které mi změní celý život, a ptám se sama sebe, jestli je možné napravit to, co jsem zanedbala.
Nikdy jsem si nemyslela, že se mě dědické spory dotknou. Po smrti maminky jsem zjistila, že celý její majetek připadl mé mladší sestře. Zrada, bolest a otázky, které mi nedají spát, mě donutily přehodnotit celý svůj život.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní sestra dokáže tak zklamat. Když jsem zjistila, jak zanedbává své děti, musela jsem se rozhodnout, jestli budu mlčet, nebo zasáhnu. Tento příběh je o bolesti, zradě i odvaze postavit se těm, které milujeme.
Celý život jsem zasvětila svému synovi, obětovala jsem vlastní štěstí, abych mu zajistila lepší budoucnost. Přesto mě jednoho dne šokoval slovy, že na jeho svatbě nemám co dělat. V tom okamžiku se mi zhroutil svět a já začala hledat odpovědi na otázku, kde jsem jako matka udělala chybu.
Jmenuji se Marie a po rozvodu mého syna Tomáše jsem přišla o možnost vídat svá milovaná vnoučata. Vše začalo, když jsem se postavila za svého syna v těžkém rozvodovém řízení, kde jeho bývalá žena Jana požadovala dům i auto. Teď mě trápí otázka, zda jsem udělala správnou věc, když jsem chránila svého syna, i když to znamenalo ztrátu kontaktu s dětmi, které pro mě znamenají celý svět.
Jmenuji se Karolína a právě jsem se vdávala. Můj otec je na mě naštvaný, protože jsem na svatbu nepozvala jeho ženu, svou macechu Simonu. Všichni teď řeší, jestli jsem byla krutá, nebo jestli mám právo rozhodovat o tom, kdo bude stát po mém boku v nejdůležitější den mého života.
Osm let jsem žila v manželství, kde jsem byla pro všechny neviditelnou silou domácnosti. Dnes už vím, že musím bojovat za vlastní hodnotu a respekt, i když to znamená postavit se vlastní rodině. Můj příběh je o odvaze změnit svůj osud a nebýt jen tou, která vše zařídí a přitom zůstává neviditelná.
Jsem rozvedená matka malé dcery a zároveň jedinou oporou svého nevlastního otce Františka, který žije sám na venkově. Když jsem mu navrhla, aby se přestěhoval do domova pro seniory, rozplakal se a odmítl. Teď stojím na rozcestí mezi jeho důstojností a potřebami své vlastní rodiny.
V osmnácti jsem zjistila, že čekám dítě, a s mým mužem Tomášem jsme začali snít o vlastním domově. Místo radosti nás ale čekaly dluhy, hádky a zklamání, když se ukázalo, že realita bydlení v Česku je mnohem tvrdší, než jsme čekali. Příběh o tom, jak snadno se může sen o rodinném štěstí změnit v boj o přežití.
Jednoho deštivého večera jsem stál před dveřmi bytu své dcery, ruce se mi třásly a v hlavě mi hučelo. Po našem stěhování do Prahy a rozvodu s manželkou se mé děti ode mě odcizily, a já teď zoufale hledám způsob, jak je znovu získat zpět. V tomto příběhu popisuji bolest odloučení, vinu i naději na smíření.
Jmenuji se Věra a celý život jsem se snažila být pro svou rodinu oporou. Teď, když jsem v důchodu, jsem doufala, že budu svému vnukovi Matějovi blíž, ale místo toho mezi mnou a mou snachou Lenkou vyrostla neviditelná zeď. Příběh o tom, jak těžké je najít své místo v rodině, když vás někdo začne vnímat spíš jako hrozbu než jako pomoc.
