Od prvního telefonátu, který roztrhl ticho mého bytu, jsem věděla, že už nic nebude jako dřív. Moje rodina, která byla vždy oporou pro ostatní, mě nechala na holičkách, když jsem je nejvíc potřebovala. Tohle je příběh o zradě, zklamání a síle, která se rodí z bolesti.
Jmenuji se David a myslel jsem si, že s Lenkou máme šťastné manželství. Podezření mě ale dohnalo k zoufalému kroku – nainstaloval jsem v našem bytě v Brně skryté nahrávací zařízení. To, co jsem zjistil, mi nejen zlomilo srdce, ale donutilo mě přehodnotit celý svůj život, vztahy i vlastní hodnotu.
Jmenuji se Marta, jsem matka dvou dětí z malého města u Brna. Jednoho večera mi opatrovatelka oznámila, že můj syn zmizel, což spustilo lavinu událostí, které odhalily staré rodinné křivdy a roztrhly naši rodinu. V příběhu popisuji, jak se z obyčejného dne stala noční můra a jak jedno anonymní udání změnilo vše.
Jmenuji se Karel a po třiceti osmi letech jsem znovu spatřil svého syna, kterého mi rodina donutila dát k adopci. Můj život byl plný bolesti, výčitek a nekonečného hledání, dokud se jednoho dne neozval telefon a já uslyšel hlas, který jsem si pamatoval jen z dávných snů. Tento příběh je o ztrátě, naději a odvaze postavit se minulosti, která nikdy doopravdy neodešla.
Jmenuji se Marie a nikdy bych nevěřila, že narození mého prvního vnuka odhalí rodinné tajemství, které změní můj pohled na vlastní rodinu. Můj syn Tomáš je neustále na cestách kvůli práci a já jsem vždy měla strach, že mu rodina unikne mezi prsty. Když jsem zjistila, že má snacha Lucie má ještě jedno dítě, o kterém jsme nikdo nevěděli, musela jsem se postavit otázce, jak dál komunikovat a žít v této nové realitě.
Každou sobotu jsem se cítila jako herečka v cizím divadle, kde se za úsměvy skrývaly hluboké rány. Když jsem zjistila, proč je můj švagr Petr tak ochotný pomáhat s pergolou, zhroutil se mi svět. Tahle sobotní setkání už nikdy nebudou stejná a já musím najít sílu čelit pravdě.
Moje vyprávění začíná v okamžiku, kdy jsem v návalu vzteku poslal svou ženu Hanu zpět do práce, protože jsem si myslel, že doma nic nedělá. Zůstal jsem sám s naším synem Matějem a byl přesvědčený, že všechno zvládnu levou zadní. Ale pravda o rodičovství a o naší rodině mě zasáhla mnohem silněji, než jsem čekal.
Jmenuji se Magda a v den, kdy mi zemřel táta, se mi zhroutil svět. Uprostřed smutku a rodinných hádek jsem v sobě nosila největší tajemství – nové život, o kterém máma nikdy neslyšela. Její smrt mě navždy poznamenala a já si kladu otázku, jestli by všechno mohlo být jinak, kdybych jí to řekla.
Jmenuji se Klára a celý život jsem žila ve stínu své sestry Lenky. Když ji opustil manžel, všichni čekali, že jí zachráním, ale já sama jsem byla na dně. Příběh o tom, jak peníze a rodinné očekávání dokážou roztrhat i to nejpevnější pouto.
Jedné lednové noci, když jsme s bratrem kradli jídlo v supermarketu, jsem si myslela, že je náš život u konce. Policista Tomáš nám ale místo trestu nabídl pomoc a ukázal, že i v beznaději může být naděje. Jeho čin mi navždy změnil pohled na lidi i na sebe samotnou.
Můj příběh začíná v mrazivé prosincové noci, kdy jsem zůstala bez střechy nad hlavou se svými dvěma dětmi. Prožila jsem zoufalství, stud i nečekanou sílu komunity v našem pražském sídlišti, která nám nabídla pomoc, když už jsem nevěřila v lidi. Tato zkušenost mě hluboce změnila, postavila mě tváří v tvář předsudkům, vlastní pýše a hlavně síle solidarity.
Jednoho deštivého večera jsem zjistila, že pro mého manžela je rodina jeho zesnulého bratra důležitější než my s dětmi. V příběhu popisuji bolest, samotu a zoufalství, které mě provázely, když jsem se snažila udržet naši rodinu pohromadě. Hledám odpovědi na otázky, zda je možné znovu najít cestu k sobě, když se někdo rozhodne žít pro jiné.
