Můj manžel mě opustil kvůli mladší ženě a já poprvé po letech pocítila svobodu. Když se mi ozval starý známý z vysoké, myslela jsem, že život mi dává novou šanci. Ale setkání v restauraci, kde jsem spatřila svého bývalého s jeho novou láskou, mi připomnělo, že zrada má svůj vlastní pach – a že svoboda někdy pálí víc než samota.
Nikdy bych nevěřila, že jedno rozhodnutí může rozdělit naši rodinu. Když jsem se dozvěděla, že moje sestřenice Jana čeká šesté dítě, netušila jsem, jak moc to otřese všemi kolem nás. Nejvíc mě překvapila reakce jejího manžela Tomáše – a tehdy začaly vyplouvat na povrch dávno skryté problémy.
Po čtyřiceti letech manželství jsem se rozhodla odejít. Všichni mě měli za blázna, ale já jsem poprvé v životě začala dýchat. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem to měla udělat dřív, nebo jestli je na změnu někdy pozdě.
Po návratu z porodnice jsem zjistila, že můj partner vůbec nepřipravil náš byt na příchod miminka. Všude byl nepořádek, chyběly pleny, postýlka i základní věci. Musela jsem se rozhodnout, jestli budu bojovat za naši rodinu, nebo odejdu.
Jmenuji se Klára a nikdy bych nevěřila, že mě rodina dokáže takhle zranit. Když máma přišla o auto a zůstala bez možnosti dojíždět do práce, čekala jsem, že jí moje sestra Jana pomůže – místo toho jí prodala své staré auto za peníze, které máma sotva měla. Od té chvíle mezi námi visí ticho a já nevím, jestli to někdy dokážu překonat.
Jmenuji se Lenka a nikdy bych nevěřila, že jedno rozhodnutí o péči o nemocnou babičku rozbije naši rodinu. Můj manžel Petr trval na tom, že jeho babička Marie se k nám musí nastěhovat, i když jsem věděla, že to nezvládneme. Když jsem se postavila na odpor, Petr si sbalil kufry a řekl, že se rozvádíme.
Nikdy jsem netušila, že obyčejný večer v mém pronajatém bytě na pražském sídlišti se promění v noční můru. Když mi do dveří začala bušit cizí rodina a dožadovala se vstupu, musela jsem čelit vlastnímu strachu, nejistotě a otázce, komu vlastně mohu věřit. Ten večer mi ukázal, jak důležité je chránit své hranice – i když srdce touží pomáhat.
V horkém létě se mi zhoršilo zdraví a moje dcera s manželem mě odvezli do nemocnice. Brzy jsem však poznala, že jejich péče není upřímná, ale motivovaná chamtivostí. Po týdnu jsem udělala rozhodnutí, které změnilo celý náš život.
Jmenuji se Marie a už deset let žiji s následky rozvodu s Petrem. Každý den navštěvuji svou bývalou tchyni, babičku Stanku, ačkoliv to vyvolává podezření u mého nového manžela i šuškání v celém sídlišti. Nikdo ale neví, jaké tajemství mě k těmto návštěvám vede a jak hluboká je bolest, kterou v sobě nosím.
Při úklidu po smrti maminky jsem v zaprášeném albu našla fotografii ženy vedle mého otce. Na zadní straně byl vzkaz, který mi obrátil svět naruby. Rozhodla jsem se zjistit pravdu, i když mě to stálo rodinný klid a jistoty.
Jmenuji se Barbora a už několik let se snažím najít své místo v roli matky dospělého syna a zároveň tchyně. Moje snacha, Alena, mi dává jasně najevo, že mě v rodině nechce, a můj syn Tomáš je mezi námi jako mezi dvěma ohni. Tento příběh je o mých pocitech, zklamáních a otázkách, které stále nemají odpověď.
Jmenuji se Klára a vyrůstala jsem v devadesátých letech v Brně. Rodiče se rozvedli, když mi bylo deset, a od té doby jsme s bratrem každé Vánoce trávili rozděleně – jeden s mámou, druhý s tátou. Po letech bolesti a mlčení jsem se rozhodla, že už to tak dál nejde, a pokusila se naši rodinu znovu spojit.
