Jmenuji se Petra a vyprávím příběh o tom, jak se moje nejlepší kamarádka Jana po narození dítěte změnila k nepoznání. Naše přátelství, které kdysi bylo pevné jako skála, se začalo rozpadat pod tíhou mateřských povinností a nevyřčených křivd. Bojuji s pocitem zrady, ale i s pochopením a hledám odpověď na otázku, zda je možné najít cestu zpět.
Jsem Jana a nikdy jsem si nemyslela, že jedno rozhodnutí mého syna roztrhá naši rodinu na kusy. Vždycky jsem věřila, že rodina drží pohromadě, ale když syn přišel s tím, že jeho žena chce žít odděleně a máme prodat naše společné bydlení, všechno se změnilo. Teď mě syn viní z toho, že musí s rodinou bydlet v podnájmu, a já nevím, kde jsme jako rodiče udělali chybu.
Jsem Marie a celý život jsem věřila, že jsem svého syna vychovala správně. Když mi slíbil, že se o mě postará, neváhala jsem mu svěřit svůj byt. Dnes stojím na ulici a přemýšlím, kde jsem udělala chybu.
Jmenuji se Jana a už půl roku žiju pod jednou střechou s tchyní, která se k nám nastěhovala po operaci kolene. Můj manžel Petr je nadšený, že může své matce pomáhat, ale já mám pocit, že se z našeho bytu stalo bojiště a já v něm ztrácím sama sebe. Každý den bojuji s pocitem, že už nejsem paní svého domova, a ptám se sama sebe, kde je hranice mezi pomocí a obětí.
Jmenuji se Klaudie a nikdy bych nevěřila, že jednoho večera otevřu dveře a najdu svou dceru Martu s dítětem v náručí a slzami v očích. Její manželství se rozpadlo, ona je znovu těhotná a nechce o tom svému muži říct. Teď stojím před otázkou, zda ji mám přesvědčit, aby pravdu řekla, nebo ji chránit v jejím mlčení.
Po smrti mého bratra Petra jsem zůstala jen s krabicí starých fotek a pocitem, že pro naši rodinu už neexistuji. Vždycky jsme byli s Petrem nerozluční, ale jeho odchod všechno změnil – a nejvíc mě zraňuje, jak mě vlastní rodina odsunula stranou. Teď se ptám: má ještě smysl bojovat o místo v rodině, která mě přehlíží?
V zoufalství jsem prodala rodinný dům, abych pomohla synovi, který se topil v dluzích. Netušila jsem, že všechny peníze prohraje v hazardu a já zůstanu bez střechy nad hlavou i bez důvěry v něj. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem byla dobrá matka, nebo jen naivní žena, která ztratila všechno.
Všechno začalo jedním výbuchem vzteku u rodinného stolu, kdy jsem konečně řekl nahlas to, co jsme všichni roky dusili v sobě. Můj otec, matka i sestra byli šokovaní, když jsem oznámil, že se stěhuji pryč a nechávám za sebou všechno, co jsem znal. Ten večer změnil naše životy navždy a já se dodnes ptám, jestli jsem udělal správnou věc.
Jmenuji se Petra a žiju v pražském paneláku, kde jsem se kdysi sblížila se sousedkou Lenkou díky našim dětem. Zpočátku jsme si pomáhaly, ale postupně se z mé ochoty hlídat jejího syna stala samozřejmost, která mě začala dusit. Teď stojím před rozhodnutím, jak jí říct, že už dál nemůžu, aniž bych ztratila sama sebe nebo rozbila naše sousedské vztahy.
Jsem Marie, vdova z malého města u Plzně. Můj zeť Tomáš mě tlačí, abych prodala dům, kde jsem prožila celý život, jen aby si s mou dcerou mohl koupit nový. Bojuji s pocitem zrady, nejistoty a strachu z budoucnosti, zatímco se naše rodina rozpadá kvůli penězům a nevyřčeným křivdám.
Celý život jsem žila v přesvědčení, že moje tchyně je chladná a nepřístupná žena. Po smrti tchána jsem však zjistila pravdu o minulosti svého muže a jeho matky a musela jsem přehodnotit vše, čemu jsem věřila. Teprve tehdy jsem pochopila, jak snadné je stát se soudcem, aniž bychom znali celý příběh.
Když jsem poprvé potkala Petra, byl to jen nájemník mého bratra. Brzy jsme se do sebe zamilovali, ale jeho bývalá manželka Jana se rozhodla, že nám to nedaruje. Přes všechny intriky a rodinné konflikty jsme nakonec našli cestu k sobě a pochopili, co znamená skutečná láska.
