Hledání útěchy v tichu: Moje cesta skrze nezodpovězené modlitby
Upřímný příběh o tom, jak byla moje víra zkoušena, když jsem nemohla kontaktovat svou dceru, a o nečekaných výzvách, které nastaly, když jsem hledala podporu.
Upřímný příběh o tom, jak byla moje víra zkoušena, když jsem nemohla kontaktovat svou dceru, a o nečekaných výzvách, které nastaly, když jsem hledala podporu.
Jana neúnavně zvládala svou náročnou práci, dvě energické děti a nekonečný koloběh domácích povinností. Její manžel, Petr, se zdál být nevšímavý k narůstajícímu tlaku, kterému čelila každý den. Navzdory jejím pokusům překlenout propast se jejich rodinný život ocitl na pokraji zhroucení.
Můj manžel a já jsme ji nikdy z ničeho nevinili. Ale ona se neustále cítila jako přítěž. Bála se opustit svůj pokoj, aby si vzala něco k jídlu. Nepohodlí mé tchyně rostlo každým dnem.
V dnešním příběhu neuskutečněné sny a očekávání otráví životy celé rodiny. Absurdní situace, ale takové věci se stávají. Toto je příběh babičky a jejího vnuka v České republice.
Omezila jsem nyní komunikaci s matkou. Už s ní nemluvím, nenavštěvuji ji ani jí nevolám domů. Nedovolím jí vidět mé dítě.
Věřím, že matka by měla milovat své děti stejně. Jak může matka upřednostňovat jedno dítě a zanedbávat druhé? Bohužel, je to možné. Moje vlastní dcera je toho příkladem. Moje Anna je hrdá žena, která chodila jen s muži z bohatých rodin. Vybrala si manžela, který byl úspěšným právníkem. Teď se obávám, že budu muset vzít svou vnučku do své péče.
Každý má svou představu o tom, co znamená starat se o někoho. Pro moji mámu to ale znamená dělat všechno za mě. Už od dětství mě to unavovalo. Snažila se vybrat ty nejlepší hračky, nejzajímavější pohádky a nejlepší mimoškolní aktivity pro mě. Dokonce se snažila vybírat i mé přátele. Stále si pamatuji, jak trapně jsem se cítil, když se objevila na mých hodinách.
Snažila se nasadit statečnou tvář a obecně prezentovat vše v lepším světle, ale dělala to spíše nešikovně. Z toho, jak se snažila „zachránit si tvář,“ jsme poznali, že věci zdaleka nejsou dokonalé.
Všichni její bratranci jsou hluční a neustále si stěžují na život. Jana má silnou osobnost, na rozdíl od své dobrosrdečné matky. Snaží se najít klid uprostřed neustálých rodinných hádek.
Vždycky jsem měla napjatý vztah s Evou. Ale teď to posunula na úplně novou úroveň. Honzu jsem potkala na vysoké škole. Začali jsme spolu chodit a pak jsme si uvědomili
„To je příliš slané, to nemohu jíst,“ řekla tchyně Sarah a s úšklebkem odstrčila talíř. – S tvojí pomocí se budu zotavovat dlouho.
„Už s nimi nemůžu být! Neposlouchají mě, dům je v nepořádku a jejich hračky jsou rozházené všude. Řekla jsem jim, aby se nepřibližovali k oknům, ale…“