„Moje tchyně si myslela, že nemáme nic, tak předstírala, že je chudá“
Rozumím tomu. Matka mého manžela také žila na Moravě. Blížily se její 60. narozeniny, a tak jsme se rozhodli ji navštívit. Můj manžel jí zavolal z vlaku.
Slib zůstat, ale život má jiné plány
Za to, že mě vychovala sama, za její lásku a podporu. Za ochranu a trpělivost. Ale teď mám strach. Nakonec budu muset pravděpodobně porušit svůj slib.
„Rodiče Zanechali Svým Dcerám Velký Statek: Jak Se Dvě Blízké Sestry Odcizily Navzdory Svému Poutu a Sdíleným Vzpomínkám“
Eliška se narodila tři roky před Sárou. Jako starší sestra vždy pomáhala a podporovala Sáru všemi možnými způsoby. Na statku bylo spousta práce: domácí práce, péče o hospodářská zvířata a školní povinnosti. Dětství dívek nebylo ve srovnání s jejich vrstevníky z města vůbec snadné. Přesto je to sblížilo, dokud
„Teta Vzala Nemocnou Babičku k Sobě Domů: O Čtyři Měsíce Později Jsme Zjistili, že Ji Poslala do Domova Důchodců“
Živě si pamatuji den, kdy moje teta, sestra mé mámy, vzala naši nemocnou babičku k sobě domů. To, co nám řekla, bylo zraňující a nezapomenutelné. Pronesla velké řeči, které by mohly být napsány do knihy citátů. Teta nebyla příliš laskavá. Urážela nás různými způsoby. V podstatě šlo o to, jak my, nevděčníci, chceme umístit naši chudou, křehkou babičku do domova důchodců.
„Matčino Srdce: Sourozenci Rozděleni Sporem o Dědictví“
Jana vždy doufala, že její děti, Jakub a Eliška, zůstanou blízcí. Ale jak stárli, rodinný statek se stal bojištěm jejich protichůdných snů a tužeb.
„Když Rodinné Vztahy Zastíní Chamtivost“
Pamatuji si, jak jsem běžela k mámě s nadšením, jen abych ji našla, jak prázdně zírá z okna. „Vilém podává žádost o rozvod. Teď musíme z něj dostat co nejvíc peněz,“ řekla chladně.