Moje dcera, Anna, a její manžel, Jan, jsou rodiči tří malých dětí. Nedávno se přestěhovali do nového města za lepšími pracovními příležitostmi. Anna pracovala na částečný úvazek a zároveň se starala o domácnost, ale neočekávané zdravotní problémy ji přinutily opustit práci. Nyní je Jan jediným živitelem rodiny, který se potýká s narůstajícími účty a tlakem zajištění rodiny.
Můj manžel nikdy nešel na vysokou školu – začal hned pracovat, ale Jakub strávil šest let získáváním titulu. Můj syn Ondřej dokončil
Nestěžovali jsme si; všechno se zdálo být v pořádku, protože jsme ještě neměli děti a ani jsme je neplánovali. Ale teď, o tři roky později, se s manželem potýkáme s problémy.
– Pokud si dobře pamatuji, tak tu práci opustila. Že? Ano, a opět to byla chyba jejího manžela. Donutil ji odejít, řekl jí, aby si našla novou práci. No,
Když nás opustil otec Honzy, právě začínal na střední škole. Zemřel při tragické autonehodě. Musela jsem ho vychovávat sama a zvládat všechny výdaje. Teď, po letech, mě můj syn žádá o další oběť.
Vzali jsme se, když nám bylo oběma dvacet čtyři let. V té době jsem už byla těhotná. Právě jsme dokončili studium pedagogiky. Naše rodiny nebyly bohaté, takže jsme museli tvrdě pracovat, abychom vyšli s penězi. Vynechala jsem mateřskou dovolenou a rozhodla se pro krmení umělým mlékem. Ať už to bylo kvůli stresu nebo něčemu jinému, věci se od té doby začaly zhoršovat.
Ale nestěžovali jsme si; všechno bylo v pořádku, protože jsme ještě neměli děti a ani jsme je neplánovali. Nyní, o tři roky později, čelíme s manželem jiné realitě.
Mít mnoho dětí—je to opravdu proveditelné? Ale Hana si myslí jinak, a matka s dcerou se kvůli tomu často střetávají. Mladé ženě je 31 let.
