Jmenuji se Tomáš a právě jsem se ocitl v bouři rodinných konfliktů. Moje máma pomáhá mé bývalé ženě Janě, zatímco moji současnou ženu Lucii odmítá podpořit, i když jsme v těžké situaci. Všechno je ještě zamotanější tím, že jsem v minulosti selhal v placení alimentů a teď sklízím, co jsem zasel.
Moje maminka vážně onemocněla a já byla ochotná udělat cokoliv, abych jí pomohla. Můj manžel Tomáš však odmítl finančně podporovat mé rodiče, což mezi námi vyvolalo hluboké konflikty a postavilo naše manželství na pokraj rozpadu. Tohle je příběh o loajalitě, rodinných závazcích a bolestných rozhodnutích.
Jsem Marie, matka dvou synů, a nikdy jsem si nemyslela, že budu stát mezi vlastním synem a jeho ženou. Když mi Petr oznámil, že se chce rozvést s Lenkou, zasáhla jsem – možná víc, než bych měla. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správně, a hledám radu, jak napravit napjaté rodinné vztahy.
„Bylo to naše druhé manželství. Moje první manželství bylo katastrofou, a to její také. Byli jsme spolu více než pět let. Jak jsem si nyní uvědomil, ona potřebovala muže a já se snažil vyrovnat se s těžce poškozeným sebevědomím po prvním rozvodu. Upřímně, myslel jsem si, že mám štěstí, ale brzy jsem si uvědomil, že to tak vůbec není…“
Od dětství jsem věřila, že láska je nejdůležitější věcí ve vztahu a vše ostatní je druhořadé. Vzala jsem si svého manžela poměrně brzy, ještě během studia na vysoké škole. Můj manžel, Jan, byl mým spolužákem. Nepocházel z bohaté rodiny, ale já už měla svůj vlastní byt, který jsem zdědila po babičce. Svého manžela jsem hluboce milovala a nic jiného pro mě nebylo důležité.
Tato slova pronesla moje vlastní matka, když jsem se k ní rozhodla přijít a postěžovat si na svého manžela. Mám velkou rodinu. Jsem starší než téměř všechny své sestry a bratry.
Je mi líto mého manžela; nezaslouží si takové zacházení. A já jsem svou tchyni nevystrnadila – nikdo ji nevystrnadil. Jen se nechce vrátit poté, co odešla.
