Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se jednoho dne ocitnu na samém dně. Po ztrátě práce a rozpadu manželství jsem zůstala sama s dcerou a pocitem, že už není cesty ven. Díky víře, modlitbě a podpoře přátel jsem však našla sílu zvednout se a začít znovu.
Můj život se rozpadl v jediném okamžiku, kdy mi manžel oznámil, že odchází. V zoufalství jsem hledala oporu a našla ji v modlitbě a víře, která mě provedla temnotou. Dnes vím, že i v největší bolesti je možné najít nový začátek.
Moje vyprávění začíná jedné bouřlivé noci, kdy jsem zoufale hledala smysl v chaosu rozpadající se rodiny. Přes bolestné hádky, zrady a ztráty jsem se upínala k víře, která mi dávala naději a sílu odpustit. Dnes vím, že bez modlitby a důvěry v Boha bych nikdy nenašla cestu ven z temnoty.
Jmenuji se Alena a nikdy bych nevěřila, jak moc může člověka změnit nemoc a bezmoc. Když jsme s manželem oba onemocněli, zůstali jsme sami proti světu a jedinou oporou nám byla víra a modlitba. Tento příběh je o tom, jak jsme hledali sílu v sobě, v Bohu i v sobě navzájem, když už nezbývalo nic jiného.
Od prvního okamžiku, kdy jsem si Tomáše vzala, jsem cítila, že něco není v pořádku. Roky jsem bojovala s jeho náladovostí, manipulací a ponižováním, až jsem se ocitla na dně. Díky víře a modlitbě jsem však našla sílu odejít a znovu najít samu sebe.
Stála jsem v kuchyni našeho starého domu, když bratr Tomáš zvýšil hlas a žádal svůj podíl na domě, aby mohl začít nový život. Všechno, co jsem znala, se začalo hroutit a já musela hledat sílu v modlitbě a víře, abych ustála rodinnou krizi. Příběh o tom, jak jsem se naučila odpouštět a hledat cestu skrze bolest a nejistotu.
