Po 25 letech manželství jsem se rozvedla s mužem, o kterém jsem si myslela, že ho znám. Myslela jsem, že náš rozchod byl klidný a bez dramat, dokud jsem ho neviděla s jinou ženou – ženou, kterou jsem znala až příliš dobře. Ten okamžik mi převrátil život naruby a donutil mě přehodnotit vše, čemu jsem věřila.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy můj syn Matěj přišel domů s očima plnýma slz a odhodlání. Jeho nečekané rozhodnutí darovat všechny své narozeninové peníze spolužákovi, který neměl ani svačinu, rozvířilo vlnu emocí a solidarity nejen v naší rodině, ale i v celé škole. Příběh o tom, jak jeden malý čin dokáže změnit pohled dospělých i dětí na svět kolem sebe.
Jmenuji se Martin a jednoho deštivého večera jsem stál na balkoně našeho bytu v Brně, zatímco moje žena Jana spala v ložnici. V hlavě mi vířily myšlenky na Lucii, kolegyni z práce, která mi poslední měsíce zamotala hlavu. Můj nejlepší kamarád Tomáš mi radil, abych si dal pozor, ale já jsem se ocitl v pasti vlastních citů a rozhodnutí, které změnilo celý můj život.
Jedno obyčejné sobotní dopoledne se mi obrátil život vzhůru nohama. Při úklidu sklepa jsem objevila starý deník svého manžela, jehož obsah mi navždy změnil pohled na něj i na naše manželství. Teď nevím, jestli dokážu žít dál s tím, co jsem se dozvěděla.
Můj manžel začal každý den chodit do kostela a já si myslela, že se opravdu změnil. Postupně jsem ale zjistila, že jeho nově nalezená víra byla jen zástěrkou pro něco mnohem bolestivějšího. Tento příběh je o zradě, o hledání pravdy a o tom, jak těžké je postavit se tváří v tvář realitě, kterou nechceme vidět.
Můj manžel začal každý den chodit do kostela. Myslela jsem, že hledá útěchu ve víře, ale pravda byla mnohem bolestivější. Příběh o zradě, rodinných tajemstvích a odvaze postavit se realitě.
Jednoho rána jsem si uvědomila, že můj muž, s nímž jsem prožila celý život, se mi vzdaluje. Po jeho odchodu do důchodu mezi námi zavládlo ticho, které se nedalo přehlédnout. V této zpovědi popisuji bolest, samotu i snahu najít cestu zpět k sobě navzájem.
Jednoho večera jsem seděla v kuchyni a poslouchala, jak můj manžel ztrácí trpělivost s dcerou mé nejlepší kamarádky. To byl začátek konce našeho dlouholetého přátelství. V příběhu popisuji, jak mateřství a rozdílné pohledy na výchovu dokážou rozdělit i ty nejbližší.
Jsem Jana, 65letá vdova, která se po smrti manžela ocitla v domě svého syna a jeho ženy Martiny. Na Štědrý den mi snacha oznámila, že se musím vystěhovat, což mě hluboce zasáhlo. Ale právě v tu chvíli, kdy jsem byla na dně, se stalo něco nečekaného, co změnilo náš vztah i můj pohled na rodinu.
Jmenuji se Zofie a po pětadvaceti letech manželství mě opustil manžel. Myslela jsem, že už nikdy nebudu šťastná, ale život mě překvapil tam, kde jsem to nejméně čekala. Můj příběh je o bolesti, naději a odvaze začít znovu.
Naše svatba začala zvláštním darem od tety Aleny – krabicí s nápisem: ‚Neotevírat, dokud se poprvé nepohádáte.‘ Roky jsme ji nechali zavřenou, i když mezi mnou a Petrem narůstalo napětí a nevyřčené křivdy. Teď, když stojíme na rozcestí, přemýšlím, jestli by jeden otevřený dárek mohl změnit celý náš příběh.
Jmenuji se Jana a v pětatřiceti letech stojím na rozcestí mezi vlastní kariérou a rozpadajícím se manželstvím. Můj manžel Petr mě postavil před ultimátum: buď opustím práci, nebo odejde on. V příběhu popisuji bolestné rozhodování, rodinné konflikty i vnitřní boj o vlastní hodnotu.
