Můj syn Ondřej opustil jistou práci v bance, aby se stal fotografem, což jsem dlouho nedokázala pochopit. Jeho rozhodnutí mě rozčilovalo a bála jsem se o jeho budoucnost, dokud jsem sama nestála před volbou, která vyžadovala stejnou odvahu. Teprve tehdy jsem pochopila, co znamená žít podle vlastního srdce.
Sedm měsíců žiji s mámou pod jednou střechou a každý den je pro mě zkouškou trpělivosti, lásky i sebeovládání. Všechno, co jsem považovala za jisté, se obrátilo vzhůru nohama a já se musím vyrovnávat s vlastními emocemi i s tím, že už nejsem tou dcerou, která potřebuje ochranu, ale tou, která má chránit. Přestože ji miluji, někdy mám pocit, že ztrácím samu sebe.
Jedné noci jsem se rozhodla vyhodit svého syna a jeho ženu z mého bytu. Přestože jsem je milovala, uvědomila jsem si, že musím myslet i na sebe a své duševní zdraví. Tento příběh je o bolesti, vině i odvaze postavit se vlastní rodině.
Po dvaceti letech manželství mě Jan opustil kvůli mladší ženě. Největší šok však přišel, když mě jako první přišla utěšit moje tchyně, paní Věra. Právě ten den se stal začátkem nejtěžšího období mého života, kdy jsem musela znovu najít samu sebe a pochopit, co vlastně znamená rodina.
Jsem Marie, matka dvou synů, kteří se rozhodli postavit na vlastní nohy navzdory všem překážkám. Snažila jsem se je chránit před tvrdostí světa, ale jejich odhodlání mě překvapilo a donutilo přehodnotit vlastní přístup k rodičovství. Tento příběh je o tom, jak někdy právě výzvy posílí rodinné pouto a naučí nás víc, než jsme čekali.
Jmenuji se Magda a žiji s Damianem, který má syna z předchozího manželství. Miluji ho, ale nedokážu přijmout, že by jeho syn měl žít s námi. Každý den bojuji se svými pocity, strachem i výčitkami svědomí.
Jmenuji se Klára a nikdy nezapomenu na svůj první školní ples, který se změnil v noční můru kvůli posměchu mých vlastních rodičů. Místo podpory jsem zažila bolest a ponížení, které mě poznamenalo na celý život. Dodnes přemýšlím, proč ti, kteří by nás měli chránit, dokážou nejvíc zranit.
Nikdy bych nevěřila, že se má jediná dcera, kterou jsem vždy chránila a milovala, stane mým největším protivníkem. Po jejím rozvodu jsem stála pevně na její straně, ale půl roku poté se naše vztahy obrátily naruby. V tomto příběhu popisuji bolest, zradu a otázku, zda je možné najít cestu zpět k sobě.
Jsem Jana, matka a babička, která po letech práce toužila po klidu. Návrat mé dcery Martiny po rozvodu mi obrátil život naruby a já se ocitla v roli, kterou jsem nečekala. Teprve když jsem pochopila, že jsem se stala služkou ve vlastním domě, musela jsem najít sílu postavit se za sebe.
Jmenuji se Alena a celý život jsem věřila, že dobrota je největší ctnost. Spolu s pěti přáteli jsme se snažili být vždy pro druhé, až jsme sami sebe ztratili. Tento příběh je o tom, jak nás přílišná ochota málem zničila a co jsme se o sobě museli naučit.
Jmenuji se Alena a ve třiašedesáti letech jsem se zamilovala. Po letech samoty po smrti manžela jsem našla odvahu znovu otevřít své srdce, ale místo podpory jsem čelila posměchu a nepochopení od svých dětí i okolí. Přesto věřím, že nikdy není pozdě začít znovu žít a milovat.
Po letech samoty jsem se zamilovala do Karla, ovdovělého muže s dospělými dětmi. Věřila jsem, že společně najdeme štěstí, ale jeho dcera mě od začátku odmítala a já musela bojovat nejen o jeho lásku, ale i o své místo v nové rodině. Příběh o tom, jak těžké je začít znovu a jak hluboko mohou bolet slova těch, které chceme přijmout za vlastní.
