Jmenuji se Alena a právě jsem oslavila šedesáté narozeniny. Po dvou manželstvích, zklamáních i radostech, jsem zjistila, že touha po dalším svazku ve mně pomalu vyhasíná. V tomto příběhu odhaluji, proč se s přibývajícím věkem mění pohled na lásku, samotu i vlastní hodnotu.
Dva roky po přestěhování do Prahy jsem potkala Tomáše. Po roce jsme se vzali a začali bydlet u jeho rodičů, abychom si našetřili na vlastní byt. Nikdy by mě nenapadlo, jak moc se můj život změní a jak těžké bude najít rovnováhu mezi vlastní rodinou a tou, kterou jsem opustila.
Jednoho večera jsem ztratila kontakt se svým synem a propadla zoufalství, které mě donutilo obrátit se k modlitbě a víře. V příběhu popisuji, jak jsem hledala pomoc u sousedů, rodiny i Boha, a jak mě tato zkušenost změnila. Nakonec jsem pochopila, že někdy musíme pustit kontrolu a přijmout nejistotu, abychom našli vnitřní klid.
Jmenuji se Jaroslav a myslel jsem si, že technologie mi nahradí všechno, co mi v životě chybělo – dokonce i lásku. Po rozvodu jsem se obklopil chytrými spotřebiči a věřil, že už nikdy nebudu potřebovat nikoho dalšího. Jenže samota, která přišla, byla mnohem horší než jakýkoli nepořádek v bytě.
Jmenuji se Martin a nikdy jsem nechtěl děti. Když mi moje žena Jana oznámila, že je těhotná, přestože jsem podstoupil vasektomii, začal se mi hroutit svět. Tento příběh je o zradě, pochybnostech, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je najít pravdu a odpuštění v srdci.
Jmenuji se Laura a nikdy bych nevěřila, že mě v sedmdesáti letech dožene hrdost k tomu, abych plánovala pomstu. Vše začalo v obyčejném obchodě, kde mě mladá prodavačka zesměšnila před ostatními zákazníky kvůli drobné chybě. Rozhodla jsem se jí ukázat, že i stará paní umí být nepříjemná, ale nakonec jsem zjistila, že pomsta bolí hlavně toho, kdo ji plánuje.
Můj bratr se mnou roky nepromluvil ani slovo. Po smrti našeho otce mě nechal samotnou, přestože mu slíbil, že se o mě postará. Teď, když se mi ozval a chce se ke mně nastěhovat, nevím, jestli mu dokážu odpustit.
Jmenuji se Jana a vždycky jsem byla ta, která v našem manželství držela kasu. Když můj manžel Petr navrhl, že by se měl o finance starat on, protože má víc času a chce nám pomoci ušetřit, cítila jsem se ohrožená a ztracená. Tento příběh je o tom, jak jsme se přes hádky a nedorozumění naučili spolu mluvit a znovu si věřit.
Jmenuji se Jana a celý život jsem věřila, že rodina drží pohromadě za každých okolností. Když si můj syn Tomáš přivedl domů Lucii s malou dcerkou, cítila jsem, jak se mi svět hroutí. Dnes stojím před rozhodnutím, které mě trhá na kusy: přijmout vnouče, které není z mé krve, nebo riskovat, že ztratím vlastního syna i jeho rodinu.
V padesáti pěti letech jsem si uvědomil, že láska k mé ženě vyprchala. Vše, co jsme spolu budovali, se mi najednou zdálo cizí a prázdné. Bojoval jsem s pocitem viny, strachem z osamění i otázkou, zda mám právo hledat štěstí jinde.
V padesáti jsem zjistila, že i mezi nejbližšími existují hranice, které je lepší nepřekračovat. Sdílela jsem tajemství, která měla zůstat nevyslovená, a zaplatila za to vysokou cenu. Dnes už vím, že mlčení někdy chrání víc než upřímnost.
Jmenuji se Klára a nikdy bych nevěřila, že jeden jediný telefonát dokáže převrátit celý můj život naruby. Ocitla jsem se v milostném trojúhelníku s nejlepším kamarádem svého manžela, až do chvíle, kdy mi cizí hlas v telefonu odhalil pravdu, kterou jsem si odmítala připustit. Teď stojím před rozhodnutím, které rozbije nejen mou rodinu, ale i všechny jistoty, které jsem dosud měla.
