Když matka Jakuba, paní Alena, nabídla svůj prázdný byt jako dočasné řešení jejich bytových problémů, zdálo se to jako požehnání. Avšak Alenina neustálá vměšování brzy obrátilo jejich životy naruby, testujíc hranice jejich trpělivosti a soukromí.
„Tahle polévka je příliš mdlá, to nemůžu jíst,“ zabručela Eliška a odstrčila misku. „S tvojí pomocí se možná nikdy nezotavím.“ Co začalo jako slib pomoci, se proměnilo v zkoušku trpělivosti a rodinných pout.
Tento příběh se ponořuje do dynamiky rodiny, která se snaží udržet jednotu tváří v tvář životním překážkám. Zdůrazňuje neúnavné úsilí matky udržet své děti šťastné, jen aby čelila nečekanému zvratu, který zanechá trvalý dopad na jejich životy.
Chaos je jejich stálým společníkem. Běhají, šplhají, křičí a občas způsobí rozruch. Muž se neustále ocitá v situaci, kdy musí zasahovat a omlouvat se zmateným kolemjdoucím. Zdá se, že jen on dokáže zvládnout vír, který vytvářejí.
Když byly Jakubovi pouhé 4 roky, jeho otec opustil rodinu. Brzy poté se jeho matka odstěhovala do jiného kraje, aby uživila rodinu. Zatímco byla pryč, Jakub toužil po její přítomnosti. Vychovávala ho babička, naučil se číst a psát, ale vždy cítil prázdnotu. Přestože měl rodiče, Jakub se cítil naprosto sám. Přísahal
Zvláště pokud jde o vztah mezi dětmi a jejich matkou. Matka, která udělala vše pro to, aby jim zajistila pohodlný život. Přesto se v reálném životě objevují smutné okamžiky.