„Moje Snacha Se Mnou Rok Nemluvila Kvůli Dárku: Přestala Se Mnou Mluvit“
Upřímně, moc mě to netrápilo. Co na tom záleží? Nebydlím s ní. Ať si řeší své vlastní problémy. Teď můj syn
„Počkej, Počkej, Co Tím Myslíš ‚Vezmi Ji‘? Malá Holčička Potřebuje Svoji Matku Více. Nikdy Jsme O Tom Nemluvili.“
Naše „silná“ rodina, tedy ta, která měla být „v dobrém i zlém…“, vydržela jen něco málo přes dva roky. Hned po svatbě začal Jan, nyní jako manžel, pracovat dlouhé hodiny.
Táta se po 20 letech objevil a očekává, že ho budu podporovat: „Nevadí ti, že se nastěhuju, že ne? Nevyženeš svého otce“
Objevil se v mém životě právě, když mi bylo 25 let. Co teď cítím? Hněv a odpor! Můj otec neměl v mém životě žádnou roli.
„Moje Dcera Mě Požádala, abych Pohlídala Vnuka, Zatímco Je v Nemocnici: Ale Když Jsem Zjistila, Jak Její Rodina Funguje, Byla Jsem Šokována“
Jsem vděčná za podporujícího manžela. Společně jsme tvrdě pracovali mnoho let, abychom založili cestovní kancelář. I když jsou teď časy těžší, podařilo se nám ušetřit slušnou částku peněz a koupit dva útulné domy – jeden pro nás a jeden pro naši dceru. Po zvážení všech aspektů jsme koupili dům pro naše dítě. Čekali jsme, až naše dcera dokončí
„Moje Matka Nám Darovala Dům, Pak Se Rozhodla, Že Může Ovládat Naše Životy“
Kdykoli ji něco rozčílí, vyhrožuje, že nás vyhodí, tvrdíce, že jsme nevděční. Změnili jsme zámky a teď se připravujeme na nevyhnutelný střet.
„Moje Švagrová Očekávala, že Jí Daruji Dům: Moje Máma Volala v Slzách a Prosila Mě, abych Ho Vzdala“
Nedávno jsem si uvědomil, že je lepší udržovat odstup od některých příbuzných. K tomuto poznání jsem dospěl ve třiceti letech. Zdá se mi, že můj bratr si vybral špatnou ženu na manželství. Bohužel, takové věci se stávají. Koneckonců, nemohl jsem za něj vybrat jeho manželku. Snažil jsem se přijmout jeho volbu a udržovat normální vztah, ale věci se zhoršily.
Jak jsem ztratila svou tchyni: „Tvoje žena mě vyhnala. Nikdy bych nečekala, že budeš mlčet,“ řekla svému synovi
Je mi líto mého manžela; tohle si nezaslouží. A já jsem svou tchyni nevyhnala—nikdo ji nevyhnal. Jen se nechce vrátit poté, co odešla.
„Nezvládám Problémy Tety Lindy. Musím se Soustředit na Mámu. Má Své Vlastní Děti.“
Znovu jsem se jí snažila vysvětlit, že ji nemůžeme nechat tady, v jejím starém domě; musí se přestěhovat. Moje máma má 70 let a
Boj matky: „Jak jsem se snažila vyrovnat s přehnaně starostlivou tchyní“
Byli jsme nadšení, když se nám narodila naše krásná holčička. Nebylo snadné zvládat novorozence, ale s manželem jsme dělali, co jsme mohli. Avšak neustálé zasahování mé tchyně vše jen ztěžovalo.
„Babičko, máma říkala, že musíš jít do domova důchodců. Slyšela jsem jejich rozhovor“: Dítě si takové věci nevymyslí
Paní Nováková byla na cestě vyzvednout svou vnučku, cítíc vzácný pocit radosti. Neustále se usmívala, její podpatky klapaly o chodník jako za jejích mladých let. Důvodem jejího štěstí bylo, že si konečně zajistila vlastní bydlení. Byt byl v novostavbě, prostorný a světlý, i když to byl jen jednopokojový byt. Musela šetřit téměř dva roky, protože peníze z prodeje jejího venkovského domu stačily jen na
„No, jste součástí naší rodiny, takže vaše peníze jsou naše peníze,“ řekla mi moje tchyně
Zdědili jsme od ní velký dům, ale bylo mnoho dědiců, takže jsme se rozhodli dům prodat a jednoduše rozdělit peníze, abychom se vyhnuli hádkám a skandálům. Před měsícem se situace zhoršila.
„Vyhodila jsem svého syna a nastěhovala se k mé snaše: Nelituji toho, ale přála bych si, abych se mu postavila dříve“
Nikdo mě nechápe. Nedávno jsem vyhodila svého syna a nastěhovala se k mé snaše. Moje rodina si myslí, že jsem se zbláznila. Nelituji svého rozhodnutí. Jediná hořká část je uvědomění, že jsem se mu nemohla postavit dříve. Můj zesnulý manžel byl pohledný muž: vysoký, tmavovlasý, se širokými rameny, hnědýma očima a drsnou pletí. Jeho hlas byl hluboký a sametový.