Jsem Alena a celý život jsem věřila, že rodina je to nejdůležitější. Když si můj syn Tomáš přivedl domů svou ženu Lucii, doufala jsem, že budeme jedna velká rodina. Místo toho jsem se ocitla v nekonečném kruhu nedorozumění, ticha a pocitu, že ztrácím nejen syna, ale i samu sebe.
Jmenuji se Klára a nikdy bych nevěřila, že jeden jediný telefonát dokáže převrátit celý můj život naruby. Ocitla jsem se v milostném trojúhelníku s nejlepším kamarádem svého manžela, až do chvíle, kdy mi cizí hlas v telefonu odhalil pravdu, kterou jsem si odmítala připustit. Teď stojím před rozhodnutím, které rozbije nejen mou rodinu, ale i všechny jistoty, které jsem dosud měla.
Jsem Marie a nikdy bych nevěřila, jak moc mě může změnit jeden člověk. Můj syn si přivedl domů dívku, která mi byla od začátku proti srsti – a já byla přesvědčená, že pro něj není dost dobrá. Ale život mi ukázal, že pravda bývá často jinde, než si myslíme.
Jmenuji se Tomáš a už několik let bojuji s tím, jak mi tchán s tchyní zasahují do života. Jejich neustálá přítomnost, nevyžádané rady a nečekané návštěvy mě přivádějí k šílenství a ohrožují mé manželství s Lenkou. Příběh o tom, jak se rodinné vztahy mohou stát bojištěm, kde jde o vlastní svobodu i lásku.
Jmenuji se Eliška a třicet let jsem byla známá jako žena s nejdelšími nehty v Česku. Dnes vám vyprávím o tom, jaké to je žít s rekordem, který se mi stal vězením, a proč jsem se nakonec rozhodla své nehty ostříhat. Moje cesta byla plná bolesti, rodinných hádek i nečekaného osvobození.
Jmenuji se Petra a nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem poprvé spatřila svého syna s neobvykle stříbrnými vlasy. Místo radosti přišlo zděšení a strach z reakcí okolí, které nás s manželem Tomášem čekaly. Tento příběh je o boji za přijetí jinakosti v české společnosti, o rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je chránit své dítě před předsudky.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem bojovala s pocitem, že nikdy nebudu dost dobrá pro svou tchyni, paní Novotnou. Vždy jsem se snažila být dokonalou manželkou a matkou, ale její kritika mě srážela na kolena. Až nečekaná rodinná krize nás sblížila a já pochopila, že i za tvrdou slupkou se může skrývat spojenecké srdce.
Jmenuji se Jana Novotná a nikdy bych nevěřila, že obyčejná návštěva drogerie na pražském Hlavním nádraží mi převrátí život naruby. Po hádce s prodavačkou ohledně mého vzhledu jsem napsala příspěvek na sociální sítě, který vyvolal vlnu emocí a rozproudil debatu o tom, jak v Česku vnímáme stárnutí a ženskou krásu. Teď se ptám sama sebe: Proč bych se vlastně měla stydět za svůj věk?
Sedím na okraji postele, kufr v ruce, a srdce mi buší až v krku. Moje snacha Jana mě prý veze na výlet, ale já vím, že mě chce dát do domova důchodců. Celý život jsem se starala o rodinu, a teď mám skončit sama mezi cizími lidmi?
Jsem Jana a nikdy nezapomenu na ten dusný červnový den, kdy jsem se s nemocnou dcerkou vydala vlakem do Ostravy. Všechno šlo špatně, dokud se neobjevil pan Karel, který mi nabídl pomoc, když už jsem byla na pokraji sil. Jeho laskavost mi změnila pohled na lidi a dodnes přemýšlím, proč je tak těžké si o pomoc říct.
Jednoho deštivého večera jsem zaparkoval svou starou modrou Škodu Felicii na nábřeží pod Karlovým mostem, protože jsem spěchal za nemocnou maminkou do nemocnice. Když jsem se vrátil, auto už nebylo – vzala ho rozvodněná Vltava a já zůstal stát v dešti s pocitem viny a zoufalství. Můj příběh je o tom, jak jeden špatný čin může spustit lavinu událostí, které změní celý život.
Jednoho deštivého večera jsem stála v kuchyni a poslouchala, jak se rodiče hádají kvůli mému rozhodnutí studovat teologii. Všechno, co jsem do té doby považovala za jisté, se začalo hroutit. Díky víře, modlitbě a nečekané podpoře jsem však našla sílu postavit se za sebe a odpustit.
