Jmenuji se Petra a už čtrnáct let žiju s manželem Tomášem. Moje tchyně, paní Novotná, mi dělala ze života peklo, ale teď se karta obrátila. Přestože bych měla cítit zadostiučinění, místo toho mě přepadá zvláštní smutek a otázky o spravedlnosti a odpuštění.
Jsem Lucie a můj manžel mě neustále srovnává se svou bývalou ženou, hlavně pokud jde o vztah s jeho matkou. Snažím se být sama sebou, ale tlak, abych byla jako někdo jiný, mě ničí. Příběh o tom, jak těžké je najít vlastní místo v rodině, která vás nechce přijmout.
Jmenuji se Klára a celý život jsem bojovala s pocitem, že nejsem dost dobrá – pro rodinu, pro práci, pro sebe samu. Vyrůstala jsem ve stínu své úspěšné sestry a pod tlakem očekávání, která na mě kladla společnost i vlastní rodina. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít vlastní hodnotu v zemi, kde se od žen očekává, že budou dokonalé matky, manželky i profesionálky – a jaké to je, když se rozhodnete vystoupit z davu.
Jmenuji se Marie a právě jsem se dozvěděla, že můj syn Petr k nám nepřijede na návštěvu, protože jeho žena Jana mu to zakázala. Vždycky jsem si myslela, že naše rodina drží pohromadě, ale teď mám pocit, že se mi všechno rozpadá pod rukama. V tomto příběhu popisuji bolest, zklamání a otázky, které si kladu jako matka, když se mi vlastní dítě vzdaluje.
Jednoho večera jsem ztratila kontakt se svým synem a propadla zoufalství, které mě donutilo obrátit se k modlitbě a víře. V příběhu popisuji, jak jsem hledala pomoc u sousedů, rodiny i Boha, a jak mě tato zkušenost změnila. Nakonec jsem pochopila, že někdy musíme pustit kontrolu a přijmout nejistotu, abychom našli vnitřní klid.
Jmenuji se Jaroslav a myslel jsem si, že technologie mi nahradí všechno, co mi v životě chybělo – dokonce i lásku. Po rozvodu jsem se obklopil chytrými spotřebiči a věřil, že už nikdy nebudu potřebovat nikoho dalšího. Jenže samota, která přišla, byla mnohem horší než jakýkoli nepořádek v bytě.
Přivedla jsem si domů svou starou maminku, protože už to sama nezvládala. Každý den je pro mě boj mezi láskou, výčitkami a únavou, kterou si málokdo dokáže představit. Sdílím svůj příběh, protože vím, že v tom nejsem sama.
Jmenuji se Martin a nikdy jsem nechtěl děti. Když mi moje žena Jana oznámila, že je těhotná, přestože jsem podstoupil vasektomii, začal se mi hroutit svět. Tento příběh je o zradě, pochybnostech, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je najít pravdu a odpuštění v srdci.
Můj bratr se mnou roky nepromluvil ani slovo. Po smrti našeho otce mě nechal samotnou, přestože mu slíbil, že se o mě postará. Teď, když se mi ozval a chce se ke mně nastěhovat, nevím, jestli mu dokážu odpustit.
Jmenuji se Jana a vždycky jsem byla ta, která v našem manželství držela kasu. Když můj manžel Petr navrhl, že by se měl o finance starat on, protože má víc času a chce nám pomoci ušetřit, cítila jsem se ohrožená a ztracená. Tento příběh je o tom, jak jsme se přes hádky a nedorozumění naučili spolu mluvit a znovu si věřit.
Jmenuji se Jana a celý život jsem věřila, že rodina drží pohromadě za každých okolností. Když si můj syn Tomáš přivedl domů Lucii s malou dcerkou, cítila jsem, jak se mi svět hroutí. Dnes stojím před rozhodnutím, které mě trhá na kusy: přijmout vnouče, které není z mé krve, nebo riskovat, že ztratím vlastního syna i jeho rodinu.
Jmenuji se Ondřej a s mojí ženou Terezou jsme si vysnili vlastní byt v Praze. Bez koruny od rodičů, kteří nám odmítli pomoci, jsme bojovali s hypotékou, dluhy i vlastními pochybnostmi. Nakonec jsme ale zjistili, že opravdová síla je v nás dvou, ne v penězích.
