Od dětství jsem byla v rodině tou, na kterou padalo podezření. Každý můj krok byl sledován a místo podpory jsem zažívala jen nedůvěru a obviňování. Příběh o tom, jak těžké je vymanit se z role obětního beránka, když vám nevěří ani vlastní matka.
Jsem Marie z Pardubic a celý život jsem věnovala svému synovi Petrovi. Po jeho svatbě a odchodu do Německa se mezi námi vytvořila propast, kterou nedokážu překonat. Každý den se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu a jestli jsem byla opravdu dobrou matkou.
Jmenuji se Alena a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života: mám podpořit dceru v rozvodu, i když vím, že ji a její tři děti nedokážu finančně zajistit? Každý den mě svírá strach, že selžu jako matka i babička, ale zároveň vím, že štěstí se nedá vynutit. V tomto příběhu odhaluji své nejhlubší obavy, vinu i naději, že láska a pochopení nakonec zvítězí.
Můj život se obrátil naruby, když jsem zjistila, že můj manžel, po třiceti letech společného života, čeká dítě s jinou ženou. Prošla jsem si bolestí, zradou i zoufalstvím, ale nakonec jsem v sobě našla sílu začít znovu. Toto je můj příběh o ztrátě, odpuštění a hledání vlastní hodnoty.
Celý život jsem si myslela, že důchod znamená klid, zahrádku a knihy. Ale když jsem se přihlásila na kurz angličtiny pro seniory, všechno se změnilo. Učitel, kterého jsem tam potkala, mi obrátil svět vzhůru nohama a donutil mě znovu přemýšlet o tom, co to znamená žít naplno.
Jednoho deštivého večera mi otec, který nás opustil, když mi bylo patnáct, oznámil, že u mě bude bydlet. Všechny staré rány a nevyřčené otázky se vrátily s jeho kufrem za dveřmi. Musela jsem čelit nejen svým pocitům, ale i rodinným konfliktům a otázce, co vlastně znamená odpustit.
Na narozeninové oslavě mého manžela jsem se rozhodla přestat být tou poslušnou snachou, která vždy všechno zařídí. Můj pokus nastavit hranice vyústil v dramatickou hádku s tchyní a rozkol v rodině. Nakonec jsem ale pochopila, že musím stát sama za sebou, i když to bolí.
Jmenuji se Jana a už několik měsíců se potýkám s nečekaným problémem – můj tchán, pan Karel, si z našeho bytu udělal druhý domov. Každý den přichází bez ohlášení, otevírá lednici a bere si, na co má chuť, zatímco já se snažím udržet rodinu pohromadě. Miluji svého muže i rodinu, ale začínám se dusit a ptám se sama sebe, jestli je možné nastavit hranice, aniž bychom si navzájem ublížili.
Jmenuji se Jana a už tři roky žiji s manželem Petrem a jeho matkou v malém bytě na pražském sídlišti. Každý den bojuji s pocitem, že můj život není opravdu můj, protože tchyně se snaží všechno řídit a já se ztrácím sama v sobě. Hledám odvahu postavit se za sebe, najít vlastní hodnotu a pochopit, kde je hranice mezi rodinnou soudržností a osobní svobodou.
Jmenuji se Jana a celý život jsem se snažila být tou, která drží rodinu pohromadě. Martin, můj manžel, se postupně změnil v člověka, kterého jsem už nepoznávala. Po letech přehlížení a bolesti jsem konečně našla odvahu postavit se za sebe.
Všechno začalo jedním výbuchem, kdy jsem své tchyni vykázala z bytu. Vzpomínám si na všechny ty roky, kdy jsem se snažila být tou správnou snachou, ale nikdy to nestačilo. Dnes už vím, že někdy je lepší přestat bojovat a chránit sebe i svou rodinu, i když to znamená rozbít staré vazby.
Jednoho večera jsem zjistila, že můj manžel Petr mě podvádí. Musela jsem bojovat nejen o naši dceru Aničku a střechu nad hlavou, ale i o vlastní důstojnost, když se proti mně obrátila i jeho rodina. Tahle zpověď je o tom, jak jsem hledala sílu znovu najít samu sebe, když se mi život rozpadal pod rukama.
