Jmenuji se Petra a celý život jsem se snažila být tou nejlepší dcerou, jakou si moje máma, paní Věra, přála. Po smrti táty se z ní stal středobod naší rodiny, ale její očekávání a touha po naší blízkosti mě začaly dusit. Příběh o tom, jak jsem hledala cestu mezi láskou k mámě a potřebou žít svůj vlastní život.
V den svých pětadvacátých narozenin jsem otevřela dveře a za nimi stál muž, kterého jsem neviděla dvacet let – můj otec. Najednou chtěl, abych mu dala domov a podporu, jako by se nic nestalo. V příběhu popisuji svůj vnitřní boj, vztek, zklamání i to, jak těžké je odpustit člověku, který vás kdysi opustil.
Jsem Linda, padesátiletá žena, která se po letech obětování rodině rozhodla znovu najít štěstí. Když jsem oznámila, že mám nového přítele, narazila jsem na odpor svého zetě i dcery. Můj příběh je o odvaze postavit se za vlastní životní štěstí a o tom, jak těžké je změnit zažité rodinné role.
Celý život jsem žila v přesvědčení, že můj otec odešel, když jsem byla malá. Po letech, kdy jsem se konečně osamostatnila a začala žít svůj vlastní život v Praze, se u mých dveří objevil neznámý muž, který tvrdil, že je můj otec. Jeho příchod roztrhl staré rány a donutil mě čelit pravdě, kterou mi máma celý život tajila.
Navrhla jsem, abychom si v lednici rozdělily poličky, a tím jsem spustila lavinu. Život s tchyní, manželem a malým synem v jednom bytě je plný napětí, drobných bojů a nevyřčených křivd. Každý den hledám sílu i pochopení, ale někdy mám pocit, že se dusím v cizím domově.
Celý život jsem si myslela, že mě moje snacha Jana nenávidí. Když jsem ale jednoho dne zkolabovala, byla to právě ona, kdo mi přišel na pomoc – a odhalila mi pravdu, kterou se přede mnou všichni báli říct. Ten den změnil nejen můj pohled na ni, ale i na celou naši rodinu.
Celý život jsem žil ve stínu svého bratra Tomáše, kterému jsem obětoval vlastní sny a čas. O víkendu, kdy mě požádal o další laskavost, jsem konečně zjistil, že moje podpora pro něj nikdy nic neznamenala. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli jsem někdy žil svůj vlastní život.
Celý život jsem si zakládala na samostatnosti a odmítala jakoukoli pomoc. Teď, když jsem stará a sama, si uvědomuji, jak moc mi chybí blízkost a obyčejná lidská přítomnost. Přemýšlím, jestli jsem si svou samotu nezpůsobila sama a jestli je ještě šance něco změnit.
Jmenuji se Petra a nikdy by mě nenapadlo, že se budu cítit tak opuštěná kvůli vlastní mámě. Místo toho, aby mi pomáhala s dětmi, si užívá nový život a randí s cizími muži. Každý den bojuji s pocitem zrady, ale i s otázkou, jestli mám právo chtít po ní víc.
Můj život se obrátil naruby, když se moje tchyně rozhodla zasáhnout do mého manželství. Po patnácti letech s Petrem jsem musela čelit nečekané zradě a bolestivému rozchodu. Teď přemýšlím, jestli jsem mohla něco udělat jinak, nebo jestli některé věci prostě neovlivníme.
Jednoho obyčejného večera mi můj manžel Petr oznámil, že chce rozvod. V ten moment se mi zhroutil svět, ale zároveň jsem si vzpomněla na radu své maminky: někdy je lepší mlčet, než říct něco, čeho bych později litovala. Celý příběh je o tom, jak jsem se snažila zachovat klid, pochopit, co se vlastně stalo, a najít v sobě sílu pokračovat dál kvůli naší dceři.
Jsem Marie a nikdy bych nevěřila, že budu muset bojovat o vlastní vnučku. Moje dcera Lucie se ke své starší dceři Elišce začala chovat chladně a upřednostňovala mladší Barunku. Sledovala jsem, jak Eliška chřadne, a nakonec jsem musela udělat rozhodnutí, které mi změnilo život.
