„Nechci, aby moje dcera a její manžel bydleli v domě, který pronajímáme“
Jana a Michal doufají, že jim dovolíme nastěhovat se do domu, který s manželem momentálně pronajímáme. Ale já to nechci. Tady je důvod.
Jana a Michal doufají, že jim dovolíme nastěhovat se do domu, který s manželem momentálně pronajímáme. Ale já to nechci. Tady je důvod.
Můj syn, Michal, se před pěti lety oženil se Sárou. Na první pohled se zdála být okouzlující a milá dívka. Navíc Sára pocházela z dobré rodiny a měla vysokoškolské vzdělání. Netajila se tím, že byla již jednou vdaná a sama vychovává svého syna, Jakuba. Jakub byl vždy dobře vychovaný, slušný a zdál se být velmi chytrý.
Předtím jsme spolu nemohli bydlet, ale když jsme se rozhodli vzít, navrhl, abychom zůstali u jeho rodičů, zatímco budou na dovolené. Zpočátku se zdálo, že je vše dokonalé.
Stále se nemohu uklidnit. Před týdnem jsem musela vyhodit svoji dceru z bytu. Upřímně, nelituji svého jednání. Přivedla to na sebe, spolu se svým přítelem. Přišla jsem z práce domů a našla nepozvané hosty. Vždy jsem měla ráda návštěvy své dcery, ale před šesti měsíci se stalo něco, co všechno změnilo.
Nerozumím svému zeti. Zakazuje mi chodit k nim domů a starat se o mého vnuka. Můj zeť je velmi dobrý manžel. Miluje mou dceru, dobře vydělává a je skvělou hlavou rodiny. Také velmi miluje svého syna, ale protože hodně pracuje, vidí ho jen když spí a o víkendech. Problém je, že věří, že
Od dětství je moje máma v neustálé soutěži se svou sestrou. Chápala bych, kdyby to bylo jen mezi nimi, ale vždy to končí tím, že to ubližuje ostatním.
Před několika měsíci mi bylo dvacet tři let. Začal jsem vydělávat peníze před pár lety a momentálně pracuji na dálku. Od té doby, co jsem začal pracovat, můj otec po mně požaduje peníze. Nedávno mi řekl, že bych ho měl finančně podporovat. Problém je, že můj otec a matka nejsou chudí. Dokonce vlastní dva domy, z nichž jeden pronajímají. Ani se nedotkli svých úspor na důchod.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu cítit zášť vůči své mámě a bratrovi. Byla jsem vychována jinak. Ale život se vyvinul tak, že se nemohu zbavit pocitu nespravedlnosti. Co mám v této situaci dělat? Nedokážu se rozhodnout sama. Vyrůstali jsme v těsně spjaté rodině, ale teď je všechno jiné.
Jsou to tři roky, co jsem ztratila manžela. Cítím se neuvěřitelně osamělá. Opravdu jsem chtěla vybudovat blízký vztah s mou snachou a doufala jsem, že budu nápomocná.
Můj manžel je jedináček, a to jsem věděla ještě před svatbou. Upřímně, hodně mě to znepokojovalo, ale nechala jsem si to pro sebe. Přemýšlejte o tom: mám dvě děti z prvního manželství a on má dceru. Jaká je šance, že mě jeho matka přijme? Mýlila jsem se. Jak se ukázalo,
Můj syn mi řekl, že mohu začít znovu randit až poté, co mu přepíšu dům. Můžete tomu věřit? Je mi skoro šedesát a můj syn
Tomáš pracuje neúnavně, zatímco jeho žena zůstává doma. Neviním ji, ale zdá se, že moje snacha ho využívá. Tento dárek ukázal pravou povahu všech.