Jmenuji se Tomáš a vyprávím, jak se přípravy na naši vysněnou svatbu s Lenkou změnily v noční můru, když její rodiče stáhli svůj finanční příslib. Ocitli jsme se v dluzích, pod tlakem rodiny a vlastních emocí. Tento příběh odhaluje, jak snadno může být láska ohrožena penězi a očekáváními okolí.
Stojím v kuchyni svého bytu na Žižkově a třesu se vztekem i zoufalstvím, když mi syn Petr opět lže do očí. Po letech života s manželem závislým na alkoholu jsem musela učinit rozhodnutí, které mi trhá srdce – odkázat svůj byt vnučce Kláře místo synovi. Tento příběh je o bolesti, naději a odvaze postavit se vlastní krvi.
Jmenuji se Klára a nikdy jsem si nemyslela, že mě jedna žádost mé tchyně postaví před rozhodnutí, které rozbije naši rodinu. Po letech napětí mezi mým mužem Petrem a jeho matkou Marií jsme ji museli přijmout do našeho bytu. Její poslední přání však změnilo vše a já se musela rozhodnout, co je ještě únosné v rodinných vztazích.
Jmenuji se Hana a můj život se rozpadl ve chvíli, kdy jsem onemocněla nevyléčitelnou nemocí. Můj manžel Petr se ze mě stal tyran a já musela bojovat nejen s nemocí, ale i o své děti. Nakonec jsem se rozhodla nahrát pravdu, abych ochránila své děti před jeho krutostí, i když mě to stálo všechno.
Jmenuji se Tomáš a v sedmi letech jsem napsal dopis, ve kterém jsem prosil o novou rodinu. Po rozdělení se sourozenci v pěstounské péči jsem se snažil najít místo, kde bych mohl znovu věřit a patřit. Můj příběh je o naději, bolesti odloučení a odvaze dítěte hledat lásku.
Ve dvaadvaceti letech jsem dostala zprávu, která mi převrátila život naruby. Táta nás opustil kvůli jiné ženě a já musela být oporou mámě i mladšímu bratrovi. Po letech se táta vrátil, ale bolest a zrada byly příliš hluboké na to, aby se naše rodina mohla znovu spojit.
Jmenuji se Lucie a můj život se obrátil naruby, když jsem zjistila, že peníze mohou rozdělit i ty nejpevnější vztahy. Můj manžel Petr trval na tom, že bude spravovat všechny naše finance, i když já vydělávám víc. Mlčení mezi námi narůstalo a já jsem musela najít sílu postavit se za sebe i za naše manželství.
Jmenuji se Marie a nikdy nezapomenu na období, kdy jsem se snažila pomoci svému kamarádovi Radkovi, jehož rodina se rozpadala před očima. Bylo mi tehdy osm let a poprvé jsem pocítila, jak bezmocné může být dětské srdce tváří v tvář dospěláckým problémům. Tato zkušenost mě navždy změnila a dodnes si kladu otázku, jestli jsem mohla udělat víc.
V osmnácti jsem zjistila, že čekám dítě, a s mým mužem Tomášem jsme začali snít o vlastním domově. Místo radosti nás ale čekaly dluhy, hádky a zklamání, když se ukázalo, že realita bydlení v Česku je mnohem tvrdší, než jsme čekali. Příběh o tom, jak snadno se může sen o rodinném štěstí změnit v boj o přežití.
V den, kdy jsem balila kufry do Německa, mi dcera Anička řekla, že mě už nikdy nebude potřebovat. Ta slova mě pronásledují dodnes. Můj příběh je o vině, lásce a o tom, jak těžké je napravit vztah, když jste museli odejít právě tehdy, kdy vás dítě nejvíc potřebovalo.
Jednoho deštivého večera jsem s dětmi utekla z domova, zoufalá a bez jistoty, kam jít. Moje nejlepší kamarádka Jana mi nabídla útočiště, ale její manžel Petr nás odmítl pustit dovnitř. V ten okamžik jsem pochopila, jak křehké jsou vztahy a jak těžké je najít skutečné bezpečí.
Jmenuji se Ondřej a celý život jsem toužil po nezávislosti, ale místo podpory jsem narazil na nezájem vlastní rodiny. S manželkou Terezou jsme se snažili postavit na vlastní nohy, ale když přišly těžké časy, zůstali jsme sami. Tento příběh je o bolesti, zklamání i odvaze postavit se vlastnímu osudu.
