Jako svobodný otec, který se snaží vyvážit práci a výchovu své dcery, stojím před obtížným rozhodnutím. Můj strýček Pepa, který mi byl jako otec, má 89 let a žije sám v malé vesnici, kde je průměrný věk obyvatel 80 let. Svého skutečného otce jsem nikdy nepoznal a strýček Pepa tu pro mě vždy byl. Teď jsem rozpolcený mezi svými povinnostmi a jeho blaho.
Po ztrátě své milované manželky Eleonory hledá Harold útěchu u své dcery Emilie. Její manžel Marek mu však předkládá tvrdou volbu: stísněné podkroví nebo domov pro seniory. Haroldovo rozhodnutí vede k nečekanému a hořkosladkému výsledku.
Marie byla na cestě navštívit svého vnuka Jakuba, její srdce bylo plné očekávání a obav. Její kroky tiše zněly na chodníku, připomínající mnoho cest, které ve svém životě prošla. Zdroj jejího neklidu byly nedávné diskuse o jejím bydlení. Po letech, kdy si užívala svůj útulný dům na předměstí, nastal čas zvážit jiné možnosti. Výnosy z prodeje jejího milovaného domu by pomohly, ale rozhodnutí nebylo snadné.
Vypadal tak sklíčeně, že jsem se ho zeptala na jeho zdraví a co ho trápí. Můj soused mávl rukou odmítavě: „Asi už vás tady nebudu dlouho obtěžovat, jak se tady potácím.“
Celý svůj život zasvětila svému synovi a dceři. Ale když dospěli, odměnili ji zradou… Byla připravena na všechny výzvy, protože skutečně chtěla být matkou. Nyní čelí nejisté budoucnosti.
Moje dcera Eva se vdala relativně brzy podle dnešních standardů, ve věku 27 let. Všichni jsme byli nadšení. Než jsme se nadáli, byla těhotná a porodila dvojčata. Eva je moje jediná dcera a jediná blízká rodina, kterou mám. Abych nebyla sama, vzali mě k sobě do města. Byt byl malý.
Pokud se moje děti odmítnou o mě postarat, prodám vše, co vlastním, abych si mohla dovolit soukromý domov pro seniory. To je naučí lekci! Můj manžel a já jsme žili pro naši rodinu, ale teď je čas myslet na sebe.
Paní Nováková byla na cestě vyzvednout svou vnučku, cítíc vzácný pocit radosti. Neustále se usmívala, její podpatky klapaly o chodník jako za jejích mladých let. Důvodem jejího štěstí bylo, že si konečně zajistila vlastní bydlení. Byt byl v novostavbě, prostorný a světlý, i když to byl jen jednopokojový byt. Musela šetřit téměř dva roky, protože peníze z prodeje jejího venkovského domu stačily jen na
„Můj syn se oženil před 12 lety. On a jeho žena, spolu se svými dvěma dětmi, žijí v malém jednopokojovém bytě. Před osmi lety si Jakub koupil pozemek a začal stavět svůj vysněný dům. Rok se nic nedělo. Následující rok se jim podařilo postavit plot a položit základy. Pak se vše znovu zastavilo kvůli nedostatku financí. Nyní na mě moje snacha tlačí, abych prodal svůj dům a pomohl jim…“
Jsem rozpolcená. Jako svobodná matka vychovávající svého syna mu musím věnovat hodně pozornosti a zajistit mu šťastné dětství. K tomu mám starého nevlastního otce, kterému je 86 let a žije v chátrajícím domě na venkově. Průměrný věk obyvatel této vesnice je kolem 75 let. Svého biologického otce si nepamatuji. Někdy si vzpomenu
Richard si stále nemohl zvyknout na své nové prostředí. Život je nepředvídatelný. Otec tří dětí, nikdy si nepředstavoval, že stráví své zlaté roky v domově důchodců. Ale jeho život byl kdysi plný radosti a prosperity. Měl dobře placenou práci, prostorný dům, auto, úžasnou manželku a tři rozkošné děti.
Karel si stále nemohl zvyknout na své nové prostředí. Život je nepředvídatelný. Otec tří dětí, nikdy si nepředstavoval, že stráví své zlaté roky v domově důchodců. Ale jeho život byl kdysi plný radosti a prosperity. Měl dobře placenou práci, prostorný dům, auto, úžasnou manželku a tři rozkošné děti.
