– Moje dcera bude mít čtyřicet! – říká pětašedesátiletá paní Nováková. – Rozhodli jsme se letos uspořádat rodinné setkání. Už je to věčnost, co jsme se všichni viděli, ani si nepamatuji, kdy to bylo naposledy! Moje dcera se nedávno přestěhovala do nového domu a renovuje, takže jsme se rozhodli hostit všechny u nás. Máme čtyřpokojový dům.
„Už jsou to dva roky, co se mnou můj syn přestal mluvit. Na sociálních sítích zveřejňuje fotky, komunikuje se svými přáteli, ale mě nevolá ani nepíše. Jakub je teď dospělý, má tříletou dceru a manželku. Žijí ve vlastním domě. Vždy jsem měla vysoká očekávání od sebe i od ostatních, a Jakub nebyl výjimkou. Být přísným rodičem se zdálo nezbytné, ale teď se ptám, jestli jsem ho tím neodstrčila…“
– Moji tchánové jsou opravdu zámožní! – říká dvaatřicetiletá Jana. – Vlastní tři nemovitosti, žijí v luxusním domě, jezdí novým SUV a můj tchán stále pracuje na dobře placené pozici, zatímco oba pobírají značné důchody. Naše finanční situace je naopak mnohem napjatější. Máme hypotéku, malého syna a
Čekal jsem na okamžik, kdy se moje tchyně začne vměšovat do našich životů a vnucovat mi své pravidla. Postupem času nás začala navštěvovat jako host. Volala
Moje matka mi nedovoluje žít naplno. Pláče do telefonu a je extrémně rozrušená, když s ní nemohu trávit všechen svůj čas. Je mi dvacet devět let, jsem pět let vdaná a už mám dvě děti. Přirozeně jsem většinu času velmi zaneprázdněná. Moje dcera ještě nechodí do školky, protože
– „Nevidím smysl ve vychovávání cizího dítěte; je to nevděčná práce,“ říká Magdaléna. „Můj nevlastní syn mě neposlouchá a dělá si všechno po svém. Jak mu mám pomoci? Je úplně bezradný a ani nemá maturitu.“ Osud tomu chtěl, že Magdaléna měla jen jedno biologické dítě, ale musela také vychovávat svého nevlastního syna. Byla to náročná cesta.
