"Petr Řekl, Že Může Žít Beze Mě, Ale Já Bez Něj Ne: No, Uvidíme. Od Toho Dne Jsem Se Rozhodla Pracovat Na Částečný Úvazek"

„Petr Řekl, Že Může Žít Beze Mě, Ale Já Bez Něj Ne: No, Uvidíme. Od Toho Dne Jsem Se Rozhodla Pracovat Na Částečný Úvazek“

Po deseti letech manželství jsem se konečně osvobodila od stereotypů, které mi vštípily moje matka, babička a tchyně o tom, jak být dokonalou manželkou. Tou, která pracuje, stará se o děti, udržuje dům v dokonalém pořádku, vaří lahodná jídla a zajišťuje, aby její manžel byl vždy dobře oblečený, dobře najedený a šťastný. Můj manžel Petr to ani neocenil; bral to všechno jako samozřejmost.

"Když se můj manžel vrátil od své matky, povzdechl si a navrhl test otcovství pro naši dvouletou dceru: Ne pro mě, ale pro jeho matku"

„Když se můj manžel vrátil od své matky, povzdechl si a navrhl test otcovství pro naši dvouletou dceru: Ne pro mě, ale pro jeho matku“

– „Řekla svému synovi šest měsíců před naší svatbou, hned jak mě poprvé spatřila – neber si ji, není to materiál na manželku!“ vzpomíná třicetiletá Veronika. „Je příliš hezká. Zdivočí! Samozřejmě jsme se tomu tehdy smáli a říkali jsme, že by si měl Honza vzít krokodýla, aby měl jistotu, že ho nikdo nevyužije… Ale…“