„Po osmi letech manželství a třech dětech není život na plný úvazek matkou vůbec jednoduchý. Honza je sedmiletý, Anička má pět let a malá Eliška je teprve devětiměsíční. Není divu, že mám sotva čas sama na sebe,“ píše 34letá Eva. Bylo mi skoro 29 let, když jsem potkala Tomáše. Všichni moji přátelé už byli usazení a
V ten den jsem čekal na autobusové zastávce. Bylo nezvykle ticho. Jen já a nějaký kluk u telefonu. Nic jiného jsem neměl na práci, tak jsem poslouchal, co říká… „Ano, lásko, cestou si koupím nějaké sladkosti… Cože? Chceš pizzu? Ale to je na druhé straně města… Dobře, zajedu pro ni, pro tebe cokoliv,“ mluvil mladík do telefonu. Otočil jsem se
Jakub a Martina, mladý pár hluboce zamilovaný, snili o založení rodiny. Jejich touha mít dítě se stala středobodem jejich budoucích plánů. Avšak nepředvídatelnost života a krutá realita jejich situace je dovedla na cestu, kterou nečekali. Přes veškeré úsilí a touhy se jim nepodařilo splnit svůj sen, což vedlo k nedorozuměním, frustraci a smutku, které začaly ničit základy jejich manželství.
Magdaléna a Jakub byli překvapeni, když zjistili, že čekají dítě. Žádný z nich neplánoval mít dítě tak brzy a strach z neznáma se nad nimi vznášel jako temný mrak. Přemýšleli, zda zvládnou odpovědnost, obzvláště proto, že to znamenalo radikální změnu v jejich životech. Narození jejich dítěte mělo být začátkem nové kapitoly, ale někdy má život jiné plány.
