Vše se zlomilo v jediném okamžiku, když mě partner i jeho matka obvinili z nevěry a odmítli mé nenarozené dítě. Zůstala jsem sama, opuštěná a musela jsem se naučit žít bez podpory, kterou jsem považovala za samozřejmou. Po letech, kdy jsem si vybudovala nový život se synem, mě minulost dohnala – ale já už byla silnější a připravená postavit se jí čelem.
Po rozvodu s manželem, kterého jsem znala od střední školy, jsem přišla o všechno a ocitla se bez střechy nad hlavou. Teď se snažím postavit vlastní dům a začít znovu, ale nový vztah mi přináší víc otázek než odpovědí. Sdílím svůj příběh o zradě, naději a strachu z dalšího zklamání.
Jmenuji se Lucie a nikdy jsem si nemyslela, že budu žárlit na dítě. Ale když můj muž Petr tráví veškerý čas se svou dcerou z prvního manželství, zatímco já a náš malý syn jsme na druhé koleji, začínám pochybovat, jestli jsme pro něj vůbec důležití. Příběh o bolesti, nejistotě a hledání místa v rodině, která je rozdělená mezi minulostí a přítomností.
Všechno začalo v přeplněném pražském autobusu, když jsem v očích neznámé ženy poznala svou dávnou nejlepší kamarádku Janu. Prožila jsem s ní bolestné ticho domácího násilí, zápasila se strachem i vinou, že jsem ji kdysi nechala samotnou. Tento příběh je o tom, jak jedno podání ruky může změnit život – a proč bychom se nikdy neměli odvracet od těch, které milujeme.
Po šedesátce jsem si zvykla na ticho a samotu, až mě jednoho dne na autobusové zastávce oslovil muž, kterého jsem neviděla čtyřicet let. Piotr – můj dávný přítel z mládí, který mi kdysi zlomil srdce. Setkání s ním rozvířilo staré rány, rodinné konflikty i otázky, zda je možné začít znovu, když už člověk dávno přestal doufat.
Celý život jsem si myslela, že po šedesátce už mě nic nepřekvapí. Samota se stala mým každodenním společníkem, dokud mě na autobusové zastávce neoslovil muž, kterého jsem kdysi milovala. Je možné začít znovu, když už jste dávno přestali doufat?
Celý život jsem věřila, že moje maminka ví nejlépe, co je pro mě dobré. Až když mi můj manžel Tomáš ukázal, jak její vliv dusí naše manželství, musela jsem se postavit pravdě a rozhodnout se, kde jsou mé hranice. Toto je příběh o tom, jak jsem se učila stát na vlastních nohou a znovu získat svůj život.
Jednoho večera jsem se rozhodla jít na večeři s dávným kamarádem, kterého jsem neviděla třicet let. Netušila jsem, že tahle schůzka převrátí můj život naruby a donutí mě přehodnotit vše, co jsem si myslela o sobě i o své rodině. Moje dcera mě považovala za bláznivou, ale já jsem poprvé po letech pocítila, že opravdu žiju.
Jednoho rána jsem si uvědomila, že můj manžel, s nímž jsem prožila celý život, se mi vzdaluje víc než kdy dřív. Po jeho odchodu do důchodu mezi námi zavládlo ticho, které se nedalo přehlédnout ani překřičet. V tomto příběhu popisuji, jak jsme se s Františkem snažili najít cestu zpět k sobě, i když jsme oba ztratili směr.
Můj první manžel mě zradil a já zůstala sama s dcerou. Když jsem potkala Tomáše, doufala jsem v nový začátek, ale místo toho jsem musela čelit pravdě o sobě i o tom, co od života opravdu chci. Příběh o naději, zklamání a odvaze postavit se vlastnímu strachu.
Jmenuji se Jana a můj život se navždy změnil v zimě, kdy jsem musela čelit nejtěžším rozhodnutím svého života. Příběh vypráví o odvaze, ztrátě i síle rodinných pout, které mě donutily postavit se vlastnímu strachu. Vše začalo jedním zoufalým telefonátem a skončilo otázkou, zda jsem skutečně našla odvahu být sama sebou.
V sobotu ráno jsem u snídaně zjistila, že muž, se kterým jsem žila dvacet let, nikdy nechtěl děti. Jeho přiznání otřáslo mým světem a donutilo mě přehodnotit celý náš společný život. Příběh o zradě, mlčení a hledání vlastní identity v české rodině.
