Jmenuji se Klára a nikdy jsem si nemyslela, že budu muset živit vlastní mámu. Když nás opustil táta a dluhy začaly dusit náš malý byt v Ostravě, zůstala jsem na všechno sama. Jen díky víře, modlitbě a nečekané síle jsem dokázala najít cestu ven z beznaděje.
Jsem Marie a nikdy bych nevěřila, že obyčejný úklid může rozdělit naši rodinu. Můj syn Marek se mi vzdálil a snacha Jana se mnou přestala mluvit úplně, protože odmítla pomoct s úklidem. Teď už skoro nevídám svého vnuka Matěje a ptám se sama sebe, kde jsme udělali chybu.
Jmenuji se Jana a můj život se obrátil naruby, když se do naší rodiny přistěhovala bratrova žena Lucie. Její odmítání postarat se o nemocnou babičku a neochota podílet se na domácích povinnostech rozdmýchaly v naší rodině napětí, které hrozilo roztrhnout nás na kusy. Všechno, co jsem považovala za samozřejmé, se začalo hroutit a já musela čelit otázce, co vlastně znamená být rodinou.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na ten nekonečný pláč, který se linul z bytu 3B v našem paneláku na pražském Proseku. Sousedé i já jsme byli svědky něčeho, co nás navždy poznamenalo, a přesto jsme dlouho nevěděli, jak zasáhnout. Když konečně dorazila policie, pravda byla mnohem horší, než jsme si kdy dokázali představit.
Od prvního dne, kdy jsem vstoupila do rodiny svého manžela, jsem cítila napětí mezi mnou a jeho matkou. Každý den byl bojem o uznání, respekt a místo v rodině, až jsem nakonec našla sílu v modlitbě a víře. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila odpouštět, chápat a milovat i tam, kde to bylo nejtěžší.
Jmenuji se Petra a už čtrnáct let žiju s manželem Tomášem. Moje tchyně, paní Novotná, mi dělala ze života peklo, ale teď se karta obrátila. Přestože bych měla cítit zadostiučinění, místo toho mě přepadá zvláštní smutek a otázky o spravedlnosti a odpuštění.
Jmenuji se Jana a můj život se navždy změnil v okamžiku, kdy jsem přišla o svou dceru Kláru při tragické nehodě. V srdci bolesti a zoufalství jsem objevila její dopis, který mi pomohl najít sílu pokračovat dál. Sdílím svůj příběh, abych ukázala, že i v nejtemnějších chvílích může vzniknout naděje.
Od chvíle, kdy jsem poprvé slyšela slova své tchyně, věděla jsem, že to nebude jednoduché. Její dárek – auto pro mého manžela Petra – přišel s podmínkou, která mě hluboce zasáhla. Příběh o tom, jak jeden dar dokáže rozdělit rodinu a postavit mě do role pasažéra nejen v autě, ale i ve vlastním životě.
Jsem Lucie a můj manžel mě neustále srovnává se svou bývalou ženou, hlavně pokud jde o vztah s jeho matkou. Snažím se být sama sebou, ale tlak, abych byla jako někdo jiný, mě ničí. Příběh o tom, jak těžké je najít vlastní místo v rodině, která vás nechce přijmout.
Jmenuji se Klára a celý život jsem bojovala s pocitem, že nejsem dost dobrá – pro rodinu, pro práci, pro sebe samu. Vyrůstala jsem ve stínu své úspěšné sestry a pod tlakem očekávání, která na mě kladla společnost i vlastní rodina. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít vlastní hodnotu v zemi, kde se od žen očekává, že budou dokonalé matky, manželky i profesionálky – a jaké to je, když se rozhodnete vystoupit z davu.
Jmenuji se Marie a v sedmdesáti letech jsem si konečně zařídila svůj malý byt na pražském sídlišti. Můj syn Petr a jeho rodina mě často navštěvují, ale jejich dobré úmysly se někdy mění v dusivou péči, která mi bere pocit svobody. Příběh o tom, jak je těžké najít rovnováhu mezi láskou rodiny a potřebou vlastního prostoru.
Jmenuji se Alena a právě jsem oslavila šedesáté narozeniny. Po dvou manželstvích, zklamáních i radostech, jsem zjistila, že touha po dalším svazku ve mně pomalu vyhasíná. V tomto příběhu odhaluji, proč se s přibývajícím věkem mění pohled na lásku, samotu i vlastní hodnotu.
