Jmenuji se Lucie a celý život jsem se snažila skloubit práci, rodinu a péči o dvě děti. Moje maminka, paní Marie, mi nikdy nechtěla s vnoučaty pomáhat, což mě dlouho bolelo. Po nečekané události jsem však musela přehodnotit nejen svůj vztah k ní, ale i to, co znamená být rodinou.
V zoufalství jsem prodala rodinný dům, abych pomohla synovi, který se topil v dluzích. Netušila jsem, že všechny peníze prohraje v hazardu a já zůstanu bez střechy nad hlavou i bez důvěry v něj. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem byla dobrá matka, nebo jen naivní žena, která ztratila všechno.
Celý život jsem žila pro svého syna Tomáše, protože po zradě manžela byl on jediným smyslem mého života. Když mě však Tomáš vyhodil z domu, musela jsem se postavit sama za sebe a najít cestu zpět k vlastní důstojnosti. Můj příběh je o bolesti, odpuštění a hledání nové naděje.
Všechno začalo jedním výbuchem vzteku u rodinného stolu, kdy jsem konečně řekl nahlas to, co jsme všichni roky dusili v sobě. Můj otec, matka i sestra byli šokovaní, když jsem oznámil, že se stěhuji pryč a nechávám za sebou všechno, co jsem znal. Ten večer změnil naše životy navždy a já se dodnes ptám, jestli jsem udělal správnou věc.
Jmenuji se Petra a žiju v pražském paneláku, kde jsem se kdysi sblížila se sousedkou Lenkou díky našim dětem. Zpočátku jsme si pomáhaly, ale postupně se z mé ochoty hlídat jejího syna stala samozřejmost, která mě začala dusit. Teď stojím před rozhodnutím, jak jí říct, že už dál nemůžu, aniž bych ztratila sama sebe nebo rozbila naše sousedské vztahy.
Nikdy bych nevěřila, že mi vlastní dcera jednou řekne, ať nepřijdu na její svatbu. Po třicet let jsme byly se Zuzkou nerozlučné, sdílely jsme všechno, ale její vztah s Petrem všechno změnil. Teď stojím před otázkou, jestli jsem selhala jako matka, nebo jestli je to jen další zkouška našeho vztahu.
Jsem Marie, vdova z malého města u Plzně. Můj zeť Tomáš mě tlačí, abych prodala dům, kde jsem prožila celý život, jen aby si s mou dcerou mohl koupit nový. Bojuji s pocitem zrady, nejistoty a strachu z budoucnosti, zatímco se naše rodina rozpadá kvůli penězům a nevyřčeným křivdám.
Celý život jsem cítila, že do naší rodiny nepatřím. Po nalezení maminčina deníku jsem konečně pochopila, proč se ke mně chovala jinak než k mému bratrovi a sestře. Ten deník mi změnil pohled na minulost i na sebe samu.
Jmenuji se Tomáš a právě prožívám nejtěžší období svého manželství. Moje tchyně Marta k nám chodí každý den a její neustálá přítomnost ničí vztah mezi mnou a mojí ženou Lenkou. Když jsem na rodičovské dovolené, začínám chápat, jak moc nám její zásahy ubližují, a musím se rozhodnout, jestli budu dál mlčet, nebo konečně ochráním naši rodinu.
Celý život jsem žila v přesvědčení, že moje tchyně je chladná a nepřístupná žena. Po smrti tchána jsem však zjistila pravdu o minulosti svého muže a jeho matky a musela jsem přehodnotit vše, čemu jsem věřila. Teprve tehdy jsem pochopila, jak snadné je stát se soudcem, aniž bychom znali celý příběh.
Jmenuji se Lucie a nikdy jsem si nemyslela, že se ocitnu v situaci, kdy budu sdílet svůj domov s dětmi svého muže z jeho předchozího manželství. Můj muž Petr mi nikdy neřekl, proč se rozvedl, a já jsem se nikdy neptala – respektovala jsem jeho soukromí. Ale když se jeho děti nastěhovaly k nám, začaly vyplouvat na povrch staré rány, o kterých jsem si myslela, že už jsou dávno zahojené.
Když jsem poprvé potkala Petra, byl to jen nájemník mého bratra. Brzy jsme se do sebe zamilovali, ale jeho bývalá manželka Jana se rozhodla, že nám to nedaruje. Přes všechny intriky a rodinné konflikty jsme nakonec našli cestu k sobě a pochopili, co znamená skutečná láska.
