Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn vyžene z domova. Po letech dřiny jsme s manželem skončili na chatě bez tepla a jistoty, protože náš syn Tomáš pronajal náš byt bez našeho vědomí. Teď stojím před otázkou, jestli je rodina opravdu to nejdůležitější, nebo jestli někdy musíme myslet hlavně na sebe.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem bojovala s předsudky kvůli svému původu. Milovala jsem Tomáše, ale jeho rodiče mě nikdy nepřijali, protože jsem nebyla z „dobré“ rodiny. Jejich rozhodnutí nás rozdělilo a já musela začít znovu, silnější, ale s ranou na srdci.
Tři roky jsem žila v přesvědčení, že můj vztah s Petrem je pevný a upřímný. Všechno se změnilo, když jsem zjistila, že pravidelně přespává u své dětské kamarádky Kláry. Setkání s ní mi otevřelo oči a donutilo mě přehodnotit nejen náš vztah, ale i samu sebe.
Jmenuji se Michal a udělal jsem chybu, která mi změnila život. Opustil jsem svou ženu a děti kvůli jiné ženě, ale teď mě tíží výčitky svědomí a touha vše napravit. Příběh o zradě, lítosti a hledání odpuštění v české rodině.
Od prvního dne po svatbě jsem cítila, že moje tchyně chce ovládnout můj život. Roky jsem bojovala o vlastní důstojnost, až jsem se rozhodla postavit hranici. Dnes vím, že někdy je nutné říct dost, abych mohla být sama sebou.
V den své svatby jsem musela čelit nečekané zradě – moje tchyně, paní Ilona, dorazila v bílé róbě a snažila se na sebe strhnout veškerou pozornost. Zatímco můj manžel Petr zůstával vlažný a rodinné napětí narůstalo, našla jsem v sobě sílu a vymyslela plán, jak situaci obrátit ve svůj prospěch. Nakonec jsem pochopila, že humor a odvaha jsou někdy jedinou cestou, jak překonat rodinné hranice.
Jmenuji se Lucie a celý život mě pronásleduje věta, kterou mi matka řekla, když mě prodávala otci za peníze. Vyrůstala jsem v Praze mezi dvěma světy – v jednom jsem byla nechtěná, v druhém jsem byla jen předmětem sporu. Dnes, jako dospělá žena, stále hledám odpověď na to, jestli jsem někdy mohla být opravdu milovaná.
Jsem Petr a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života: prodat rodinný dům, který mi zanechal otec, nebo respektovat matčinu bolest a lpění na minulosti. Každý rozhovor s mámou je plný napětí, zatímco moje žena Jana touží po novém začátku. V srdci cítím rozervanost mezi povinností k rodině a touhou po vlastním štěstí.
Před pěti lety si tchán s tchyní půjčili od nás velkou částku. Teď, když můj muž navrhuje dluh odpustit, se moje máma ostře postavila proti. Vzpomínám na všechny oběti, které jsme kvůli té půjčce museli udělat, a ptám se sama sebe, co je v rodině důležitější – peníze, nebo vztahy?
Jmenuji se Petra Novotná a můj syn Matěj je už v osmnácti měsících větší než jeho tříletá sestra Anička. Každý den čelíme zvědavým pohledům, nevyžádaným radám i obavám o jeho zdraví. Náš příběh je o tom, jak těžké je být jiný v české společnosti, kde se odlišnost často trestá nepochopením.
Bydlím už roky v tiché ulici na okraji Brna, ale od chvíle, kdy se z bytu 3B začal ozývat neustálý pláč, se všechno změnilo. Nikdo z nás nevěděl, co se za těmi dveřmi děje, ale strach a nejistota nás všechny pohltily. To, co jsme nakonec zjistili, mi navždy změnilo pohled na sousedství, mlčení i odvahu.
Jmenuji se Matěj a v šesti letech jsem se rozhodl darovat všechny své narozeninové peníze spolužákovi, který to opravdu potřeboval. Můj čin vyvolal nečekanou reakci – nejen ve třídě, ale i mezi rodiči a učiteli, kteří se začali více zajímat o děti v nouzi. Díky tomu jsme společně dokázali změnit životy mnoha dětí v naší škole.
