Jmenuji se Lucie a nikdy nezapomenu na noc, kdy mě vyhodili z maturitního plesu kvůli mým květovaným šatům. Cítila jsem se ponížená a zlomená, ale díky podpoře rodiny a přátel jsem našla sílu postavit se za sebe. Tento příběh je o boji za přijetí, o nespravedlnosti a o tom, jak jsem se naučila milovat samu sebe takovou, jaká jsem.
Každý den balancuji mezi vlastní rodinou a napjatým vztahem s tchyní, která si stěžuje, že nevidí vnoučata, ale nikdy si na ně nenajde čas. V příběhu odhaluji skryté křivdy, nevyřčené výčitky a únavu z neustálého hledání rovnováhy mezi očekáváními a realitou. Nakonec se ptám sama sebe – kde končí opravdová touha a začínají prázdná slova?
Jmenuji se Marie a celý život jsem prožila v Plzni, v malém domku se zahrádkou. S přibývajícími roky mi ubývá sil a vztahy s dětmi i vnoučaty se komplikují – návštěvy jsou vzácné a často podmíněné penězi. Toto je příběh o bolesti, lásce a otázkách, které zůstávají, když se rodina stane cizími lidmi.
Jmenuji se Kateřina a nikdy bych nevěřila, že se mi jednou zhroutí svět kvůli větě, kterou mi řekl vlastní manžel. Můj příběh je o tom, jak se z velké lásky může stát boj o přežití mezi dvěma lidmi, kteří si přestali rozumět. Možná v tom poznáte i kousek sebe nebo někoho blízkého.
Jmenuji se Marie a letošní Vánoce se pro mě staly zkouškou odvahy i rodinné soudržnosti. Moje tchyně, paní Stanislava, trvala na tom, abych připravila slavnostní kachnu, přestože minulý rok to skončilo fiaskem. Letos jsem se rozhodla odmítnout – a tím jsem spustila lavinu událostí, která změnila naši rodinu.
Jmenuji se Magda a dnes vám vyprávím, jak jsem přišla o všechno, co jsem považovala za nejdůležitější, abych našla samu sebe. Prošla jsem peklem rodinných konfliktů, chudoby a samoty, ale nedovolila jsem nikomu vzít mi důstojnost. Je to příběh o tom, jak jsem našla sílu bojovat za svůj život a sny.
Jmenuji se Lucie a právě prožívám nejtěžší období svého života. Můj manžel odmítá pomoci mé sestře, pokud nesplním jeho podmínky, a já se cítím rozpolcená mezi láskou k rodině a loajalitou k muži. Každý den mě tíží rozhodnutí, které může navždy změnit naše vztahy.
Vždy jsem věřila, že rodina je to nejcennější, co máme. Když jsme s bratrem řešili péči o našeho nemocného tátu, nikdy by mě nenapadlo, že by mě mohl zradit. Ale když jsem zjistila, jak zneužil peníze určené na tátovu péči, rozpadl se mi svět pod rukama.
Dva týdny jsem se starala o svou vnučku, když snacha skončila v nemocnici. Místo vděku mě však obvinila z toho, že ji vychovávám špatně. Příběh o tom, jak rodinná láska někdy nestačí na překonání nepochopení a bolesti.
Jmenuji se Anička a odjakživa jsem milovala kreslení a tvoření, ale babička s dědou mi každý rok dávají panenky a stavebnice, které mě vůbec nebaví. Snažila jsem se jim vysvětlit, co mě opravdu těší, ale oni trvají na svém, protože „tohle je pro holčičky nejlepší“. Tenhle příběh je o tom, jak moc může bolet, když vás vlastní rodina nechce slyšet, i když křičíte celým srdcem.
Ta noc, kdy mi manžel Petr oznámil, že potřebuje pauzu, mi změnila život. S naší novorozenou dcerou Eliškou jsem se ocitla zpátky u rodičů, plná strachu, vzteku a pocitu selhání. Tohle je příběh o tom, jak jsem v sobě musela najít sílu a odvahu čelit samotě i otázce, co vlastně znamená být rodinou.
Po odchodu do důchodu jsem zasvětila svůj čas vaření pro syna Tomáše a jeho ženu Lucii. Místo vděku jsem však narazila na nečekané odmítnutí a bolestivou pravdu o rodinných vztazích. Příběh o tom, jak těžké je najít své místo, když už vás vlastní rodina nepotřebuje.
