Jmenuji se Alena a celý život jsem se snažila být tou nejlepší mámou pro svou jedinou dceru Kláru. Dnes však s bolestí sleduji, jak se Klára utápí v nespokojenosti a obviňuje celý svět ze svých neúspěchů. V tomto příběhu popisuji naši cestu plnou lásky, konfliktů a otázek, kde jsem možná i já udělala chyby, které ji dovedly až sem.
Pracovala jsem jako servírka v malé kavárně v Brně, když mi jednoho deštivého odpoledne do života vstoupil pan Novotný. Jeho nečekaně velkorysý čin mě zasáhl víc, než jsem si kdy dokázala představit, a donutil mě přemýšlet o tom, co je v životě opravdu důležité. Tento příběh je o naději, lidskosti a o tom, jak i malý čin může změnit celý svět jednoho člověka.
První návštěva mé tchyně v našem novém bytě se změnila v noční můru plnou výčitek, slz a nepochopení. V zoufalství jsem se obrátila k modlitbě, která mi pomohla najít sílu a klid uprostřed rodinné bouře. Díky víře jsem dokázala překonat vlastní hrdost a otevřít cestu k usmíření.
Začínám svůj příběh v okamžiku, kdy jsem po deseti letech náhodou potkala svého bývalého manžela Petra na nádraží v Brně. Vzpomínky na bolestivý rozchod, který způsobil jeho nevěra, mě zasáhly s nečekanou silou. Příběh vypráví o tom, jak jsem se vyrovnávala s jeho zradou, jaké to bylo ztratit důvěru a lásku, a jaké otázky si kladu dnes, když stojím tváří v tvář minulosti.
Jednoho deštivého odpoledne jsem otevřela dopis od své matky, který mi obrátil život naruby. Musela jsem se postavit nejen svým vzpomínkám, ale i otázce, zda mám povinnost pomáhat ženě, která mě kdysi opustila. S manželem Petrem po boku jsem hledala odpovědi na otázky, které jsem si nikdy nechtěla položit.
Vstoupila jsem do světa online seznamování s nadějí, že najdu někoho výjimečného. Místo toho jsem se ocitla v situaci, která mě donutila přehodnotit vlastní hranice, očekávání i to, co znamená respekt. Tento příběh je o jednom večeru, který mi otevřel oči – a možná otevře i ty vaše.
Po smrti své ženy jsem se rozhodl zabránit jejímu otci, aby navštěvoval naše dvojčata. Věděl jsem, jaké utrpení v minulosti způsobil, a chtěl jsem své děti ochránit. Rodina mě za to odsoudila, ale já jsem věřil, že dělám správnou věc.
Jmenuji se Klára a už půl roku se vyhýbám rodině svého manžela, protože mě při posledním setkání ponížili. Přesto mě Petr nutí, abych se účastnila rodinných večeří, i když ví, jak moc mě to bolí. Dnes večer jsem dostala ultimátum, které mě nutí přemýšlet, co vlastně znamená být součástí rodiny.
Jmenuji se Alena a celý život jsem toužila po dítěti, ale lékaři mi opakovali, že nikdy nebudu matkou. Po letech bolesti, samoty a nepochopení jsem se rozhodla jít proti všem a díky moderní medicíně jsem v 68 letech porodila dceru. Můj příběh je o naději, odvaze a o tom, jak těžké je čelit předsudkům v české společnosti.
Jmenuji se Jana a celý život jsem bojovala za svého syna Tomáše, kterého jsem vychovávala sama poté, co nás jeho otec opustil. Když si Tomáš přivedl domů svou ženu Lucii, doufala jsem, že najdu dceru, kterou jsem nikdy neměla. Místo toho jsem však přišla o syna a zůstala sama, zlomená a nepochopená.
Jmenuji se Petr Novák a nikdy bych nevěřil, že jednoho dne budu šlapat na kole napříč celou Českou republikou. Po smrti mého dvanáctiletého syna Tomáška jsem se rozhodl splnit jeho poslední přání, i když mě to stálo víc sil, než jsem si kdy dokázal představit. Tato cesta mě změnila a donutila mě přemýšlet o tom, co znamená být otcem, manželem a člověkem.
Všechno začalo obyčejným dnem, kdy jsem se těšila na nový nábytek v našem vysněném domě. Místo radosti mě ale čekalo odhalení, které navždy změnilo můj pohled na manželství i rodinu. Teď stojím před rozhodnutím, které mi trhá srdce, a ptám se sama sebe, jestli vůbec někdy poznáme lidi, které milujeme.
