Jmenuji se Jiří a nikdy bych nevěřil, že jeden neplánovaný telefonát a návštěva mé matky může změnit vztahy v naší rodině. Moje žena Natálie a moje matka Marie spolu nikdy nevycházely, ale narození našeho syna Filipa všechno obrátilo naruby. Tato událost mě donutila přehodnotit, co znamená rodina, odpuštění a odvaha čelit vlastním chybám.
Jmenuji se Petra a nikdy bych nevěřila, že mě láska k manželovi přivede až na okraj zoufalství. Kvůli dluhům jeho matky jsem se vzdala vlastního pohodlí i času s dcerou, která mi mezitím začala odcizovat. Teď stojím před otázkou, jestli jsem vůbec dobrou matkou, když jsem obětovala vlastní dítě pro cizí rodinné závazky.
Jednoho večera jsem seděla v kuchyni a poslouchala, jak můj manžel ztrácí trpělivost s dcerou mé nejlepší kamarádky. To byl začátek konce našeho dlouholetého přátelství. V příběhu popisuji, jak mateřství a rozdílné pohledy na výchovu dokážou rozdělit i ty nejbližší.
V den svých šedesátých narozenin jsem od manžela dostala místo dárku rozvodové papíry. Celý můj svět se v tu chvíli zhroutil a já musela čelit pravdě o našem manželství i sobě samé. Příběh o zradě, hledání vlastní hodnoty a odvaze začít znovu.
Jednoho deštivého rána mi na prahu zazvonila uplakaná mladá žena a oznámila mi, že je snoubenkou mého syna, který už dva týdny zmizel. V šoku jsem se snažila pochopit, co se stalo, a proč mi můj vlastní syn nikdy neřekl o svém vztahu. Při pátrání po jeho osudu jsem musela čelit nejen rodinným tajemstvím, ale i vlastní vině a otázce, zda jsem byla dobrou matkou.
Jednoho deštivého večera mi zavolali z pražské záchranky, že můj bývalý manžel, kterého jsem roky neviděla, skončil v nemocnici. Musela jsem čelit nejen vlastní minulosti, ale i pravdě, kterou jsem před svou dcerou dlouho skrývala. Tento příběh je o odvaze postavit se starým ranám a o tom, jak těžké je najít odpuštění v rodině rozervané lží.
Jmenuji se Ondřej a nikdy jsem si nemyslel, že budu muset bojovat o přijetí v rodině své ženy. Jako obyčejný řidič kamionu jsem nebyl pro její rodiče dost dobrý, což vedlo k mnoha hádkám a slzám. Nakonec jsme ale všichni museli čelit situaci, která nás změnila navždy.
Celý život jsem žila ve stínu jedné zamčené zásuvky v matčině ložnici. Po její smrti jsem se rozhodla odhalit tajemství, které přede mnou tak pečlivě skrývala. To, co jsem našla, změnilo nejen můj pohled na ni, ale i na sebe samu.
Můj syn Petr mi jednoho večera oznámil, že se ještě nerozvedl, ale brzy to udělá. V tu chvíli se mi zhroutil svět, protože jsem si myslela, že jeho manželka Nora je pro něj i pro jeho nevlastního syna Honzíka tou nejlepší volbou. Tento příběh je o tom, jak těžké je přijmout rozpad rodiny a jaké otázky si člověk klade, když se snaží pochopit, kde se stala chyba.
Jmenuji se Eliška a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem poprvé svěřila svého syna mamince. Věřila jsem, že je v bezpečí, ale krátká návštěva obchodu změnila všechno. Od té chvíle se náš vztah navždy proměnil a já se musela naučit, co znamená skutečná důvěra.
Celý rok jsme s Terezou skrývali největší tajemství našeho života – čekali jsme dítě, i když nám lékaři tvrdili, že to není možné. Když jsme konečně oznámili rodině narození naší dcery Klárky během nečekaného videohovoru, slzy štěstí a šok vystřídaly roky bolesti a nedůvěry. Tento příběh je o odvaze, naději a o tom, jak těžké je někdy chránit vlastní štěstí před světem.
Stojím na chodbě paneláku s jediným kufrem a srdcem rozervaným na kusy. Před rokem jsem z lásky přepsala byt na svou dceru, dnes mě z něj bez slitování vyhodila. Přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jestli je možné, aby se vlastní dítě obrátilo proti matce.
