Jana si cenila tichých chvil ve svém skromném obývacím pokoji, kde mohla po dlouhém dni relaxovat se svým synem, Jakubem. Představovala si klidný večer, ale náhlá konfrontace s jejím bývalým manželem, Martinem, ohledně plateb na výživné zničila její naděje a zanechala za sebou stopu hořkosti a nevyřešeného napětí.
„Můj manžel a já jsme se rozvedli, když bylo našemu nejstaršímu synovi 12 let a naší nejmladší dceři teprve 6. Musela jsem vychovávat děti sama a nikdy jsem se znovu nevdala. Navzdory výzvám se mi podařilo udržet rodinu pohromadě s pomocí mé matky. Byla pro nás požehnáním, starala se o děti, zatímco jsem pracovala dlouhé hodiny. Nyní, o několik let později, se moje snacha rozhodla, že bychom se měli vídat jen o svátcích, i když jsme jim darovali dům.“