Jsem Jana a už několik let žiji s pocitem, že jsem na výchovu naší dcery Klárky úplně sama. Můj manžel Petr se o ni téměř nezajímá, nezná její oblíbené jídlo, kamarádky ani sny. Dnes vám vyprávím, jaké to je, když se cítíte neviditelní ve vlastní rodině a zoufale hledáte cestu zpět k sobě navzájem.
Jmenuji se Eliška a můj život se obrátil naruby, když jsem se po letech na mateřské vrátila do práce. S manželem Pavlem jsme se najednou začali hádat o věcech, které nám dřív připadaly samozřejmé – třeba o tom, kdo kupuje dárky mojí mamince. To, co začalo jako drobná změna, rozvířilo hluboké city a otázky o důvěře, respektu a spravedlnosti v našem manželství.
Jsem Jana a můj život se obrátil naruby, když jsem se zamilovala do Tomáše, muže z úplně jiné víry. Naše rodiny nás rozdělily, protože jsem vyrůstala v tradiční katolické rodině v Brně, zatímco Tomáš pocházel z rodiny hluboce zakořeněné v českém husitství. Přestože jsme se snažili najít společnou cestu, naše láska byla vystavena zkouškám, které nás oba změnily navždy.
Jmenuji se Božena a celý život jsem žila v malém bytě na okraji Brna. Po smrti manžela jsem zůstala sama, zatímco moje rodina na mě postupně zapomněla. Teprve když jsem napsala poslední vůli, začali si mě všímat – ale bylo už příliš pozdě.
Pracovala jsem jako servírka v malé kavárně v Brně, když mi jednoho deštivého odpoledne do života vstoupil pan Novotný. Jeho nečekaně velkorysý čin mě zasáhl víc, než jsem si kdy dokázala představit, a donutil mě přemýšlet o tom, co je v životě opravdu důležité. Tento příběh je o naději, lidskosti a o tom, jak i malý čin může změnit celý svět jednoho člověka.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní sestra dokáže tak zklamat. Když jsem zjistila, jak zanedbává své děti, musela jsem se rozhodnout, jestli budu mlčet, nebo zasáhnu. Tento příběh je o bolesti, zradě i odvaze postavit se těm, které milujeme.
Jmenuji se Klára a myslela jsem, že mám všechno – milujícího manžela, krásný byt v Brně a plány na rodinu. Všechno se změnilo, když se Adam vrátil z pracovní cesty do Prahy a já poznala, že už není tím mužem, kterého jsem si vzala. Jeho mlčení a chlad mě přivedly na pokraj zoufalství a odhalily pravdu, která rozbila nejen naše manželství, ale i mé srdce.
V den svých třiašedesátých narozenin stojím před rozhodnutím, které může změnit celý můj život. Moje dcera Klára mě prosí, abych s ní odešla do Brna, kde jí kamarádčina maminka nabízí práci a nový začátek. Bojím se opustit svůj domov v malém městě, ale zároveň cítím tíhu odpovědnosti a touhu být své dceři oporou.
Stojím na nádraží v Brně, v ruce lístek do Prahy a v hlavě chaos. S Martinem jsme byli nerozluční, ale teď vím, že musím odejít, abych našla samu sebe. Je to příběh o lásce, která nestačila, o odvaze pustit minulost a o tom, jak těžké je rozhodnout se pro vlastní štěstí.
Jsem školník na střední škole v Brně a každý den čelím výzvám, které mi přinášejí studenti. Jednoho dne se skupina studentů rozhodla mě zesměšnit tím, že zanechali otisky rtěnky na zrcadlech v koupelnách. Moje reakce měla být lekcí o úctě, ale věci se nevyvíjely podle plánu.
Po letech odloučení se vracím do rodného města, abych našla klíč k minulosti své rodiny. Zjišťuji však, že klíč chybí, a musím se vyrovnat s nevyřešenými emocemi a rozbitou rodinou.
Marie, 90letá žena z Brna, strávila 65 let prací v oblíbené místní pekárně. Kvůli zdravotním problémům je nucena odejít a komunita zůstává v chaosu. Její syn, Tomáš, popisuje Marii jako srdce sousedství. Některé hlasy na internetu však zpochybňují udržitelnost její dlouhé kariéry.
