Jmenuji se Lucie. Po bolestivém rozvodu jsem zůstala sama se svými dvěma dětmi, Danielem a Soňou. Dala jsem do jejich ochrany všechno, ale někdy i ta největší láska vede k rozhodnutím, která už nelze vzít zpět.
Celý můj svět se zhroutil během několika vteřin, když mi Jana poslala obyčejné selfie z dovolené. Všechno, co jsem považovala za jisté, se rozpadlo, když jsem v muži na fotce poznala svého manžela Petra. Teď stojím před otázkou, zda je možné odpustit zradu, která trvala roky, a jak sebrat odvahu začít znovu.
Jmenuji se Marie a právě teď stojím na prahu největší bolesti svého života – má nevlastní dcera mě vyloučila ze své svatby. Roky jsem se snažila být jí matkou, i když jsem jí nikdy nemohla nahradit tu pravou. Teď přemýšlím, co vlastně znamená být rodinou a kde je moje místo.
Jmenuji se Eva a jednoho dne se mi život obrátil naruby, když jsem po autonehodě přišla o obě nohy. Můj manžel Tomáš zůstal po mém boku, i když jsem sama sebe nenáviděla a chtěla všechno vzdát. Společně jsme se učili žít jinak, hledali jsme nové způsoby, jak být rodinou, a on mi každý den dokazoval, že láska je silnější než bolest.
Po týdnu stráveném u dcery jsem zjistila, jak hluboké jsou její manželské problémy. Za její veselou maskou se skrývalo trápení, které jsem nemohla přehlížet. Rozhodla jsem se jednat, i když to znamenalo rozbouřit rodinné vody.
Stojím na prahu svého domu, kde jsem prožil celý život s Milenou, a dcera mě nutí odejít do domova důchodců. Bojuji s pocitem zrady, osamělosti a strachu z neznáma, zatímco se snažím pochopit, proč už pro mě v rodině není místo. Můj příběh je o tom, jak těžké je vzdát se domova i vlastní důstojnosti, když vás nejbližší přesvědčují, že je to pro vaše dobro.
Můj život se rozpadl, když mě opustil manžel a tchyně mi navrhla, abych se vzdala syna. Musela jsem bojovat s vlastními pochybnostmi, rodinnými intrikami i tlakem společnosti. Tento příběh je o tom, jak daleko je matka schopná zajít, aby ochránila své dítě.
Jmenuji se Lucie a jsem matkou dvou dětí ze dvou různých manželství. Prožívám bolest, když vidím, jak tradice rodiny mého současného manžela ubližují mé dceři z prvního manželství. Toto je můj příběh o bezmoci, boji za spravedlnost a hledání síly chránit obě své děti.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na noc, kdy mě dva policisté bezdůvodně zastavili. Všechno, co jsem věděla o svých právech, se tehdy stalo zbraní i prokletím. Toto je můj příběh o důstojnosti, strachu a odvaze nemlčet.
Jmenuji se Zuzana a můj život se rozpadl během jednoho večera, kdy jsem si myslela, že už nemám co ztratit. Příběh o tom, jak mě manželovy sliby a rodinné konflikty přivedly na dno, ale také o tom, jak jsem v obyčejné pozvánce na večeři našla sílu začít znovu. Je to příběh o ztrátě, zradě a hledání vlastní hodnoty v české realitě.
Jednoho deštivého večera v Praze jsem si uvědomila, že svému synovi možná víc škodím než pomáhám, když ho neustále zachraňuji. Napětí u rodinné večeře, chyby minulosti a nejistota budoucnosti mě tíží. Kde je hranice mezi láskou a přílišnou shovívavostí?
Můj život se rozpadl na dvě poloviny, když jsem po rozvodu rodičů přijal maminku k sobě domů. Manželství se začalo hroutit pod tíhou nevyřčených slov a napětí, které se šířilo každým koutem našeho bytu v Brně. Teď stojím na rozcestí a ptám se sám sebe, kde končí povinnost k rodiči a začíná odpovědnost za vlastní rodinu.
