Jedné bouřlivé noci, kdy se zdá, že už není žádná naděje, přemýšlím o tom, jak se z lásky stalo zklamání, z domova bitevní pole a z rodiny cizí lidé. Vyprávím svůj boj o udržení rodiny pohromadě, i když už všichni ostatní rezignovali. Je možné začít znovu tam, kde všechno skončilo v troskách?
Jmenuji se Jana Novotná a nikdy bych nevěřila, že jedno rozhodnutí změní celý můj život. S manželem jsme si adoptovali malého chlapce, ale brzy jsme zjistili, že za jeho příběhem se skrývá mnohem temnější realita. Musela jsem se postavit nejen vlastní rodině, ale i systému, který selhal.
Nikdy bych nevěřila, že jednou budu stát na prahu vlastního bytu v Brně, třesoucíma rukama házet věci svého syna na chodbu a křičet na něj, aby odešel. Roky jsem mlčela, snášela jeho výbuchy vzteku a schovávala se za vzpomínky na svého zesnulého manžela, ale toho dne jsem se rozhodla, že už nebudu obětí. Dnes žiji s jeho bývalou ženou, čelím odsudkům rodiny, ale poprvé v životě cítím klid a sílu, po které jsem tak dlouho toužila.
Zažila jsem porod, který mi navždy změnil život. Všechno, co jsem si plánovala, se během jediné noci obrátilo vzhůru nohama. Můj příběh je o síle, strachu i nečekané odvaze, kterou v sobě objevíte až ve chvíli, kdy už nemáte jinou možnost.
Můj příběh začíná bouřlivou hádkou v naší kuchyni, která roztrhla naši rodinu na kusy. Roky jsem se snažila znovu najít cestu k sestře a mámě, ale jedinou oporou mi byla Magda – kamarádka z dětství, jejíž vlastní tajemství a zklamání mi nakonec zasadily další ránu. Dnes stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli má smysl bojovat o vztahy, které už možná dávno ztratily svůj původní tvar.
Jmenuji se Alena a celý život jsem zasvětila svému jedinému synovi, Tomášovi. Když si našel ženu a začal žít svůj vlastní život, musela jsem se naučit, kde končí má pomoc a začíná jeho samostatnost. Tato cesta mě naučila, že láska někdy znamená umět pustit.
Celý život jsem byla ta, která všechno zvládne, zatímco maminka věnovala veškerou pozornost mému bratrovi. Teď, když je maminka nemocná a zůstala sama, bratr na ni nemá čas – a všechny povinnosti i starosti padly na mě. V této zpovědi odhaluji, jaké to je být neviditelnou silou rodiny a ptám se, kde jsou hranice obětování.
V okamžiku, kdy jsem zjistila, že máma přepsala dům na tetu, se mi zhroutil svět. Žiju s ní, starám se o ni, ale teď mám pocit, že jsem přišla o všechno, co mě drželo nad vodou. Píšu tento příběh, protože nevím, jak dál a zoufale hledám pochopení.
Jmenuji se Ivana a můj život se zhroutil ve chvíli, kdy můj manžel Tomáš požádal, aby moje maminka opustila dům, kde jsem vyrůstala. Rozervaná mezi láskou k matce a manželským slibem jsem musela čelit rozhodnutí, které mě změnilo navždy. Tato zpověď je mým výkřikem do tmy i otázkou pro všechny, kdo někdy stáli mezi dvěma ohni.
Celý život jsem snila o vlastním domě, kde bychom s Petrem mohli založit rodinu. Jeho strach z dluhů nás ale držel zpátky, dokud jsem nezjistila, že mi celou dobu lhal. Tajná hypotéka a jeho podvody mě donutily přehodnotit celý náš vztah i budoucnost.
V den své svatby jsem věřila, že začínám nový život v domě, který mi maminka slíbila. Jenže krátce po obřadu mi matka svůj slib vzala zpět a já se ocitla uprostřed rodinných hádek, zklamání a boje o vlastní štěstí. Celý můj svět se zhroutil a já musela najít sílu postavit se nejen matce, ale i sobě.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn vyžene z domova. Po letech dřiny jsme s manželem skončili na chatě bez tepla a jistoty, protože náš syn Tomáš pronajal náš byt bez našeho vědomí. Teď stojím před otázkou, jestli je rodina opravdu to nejdůležitější, nebo jestli někdy musíme myslet hlavně na sebe.
