Jmenuji se Mirela a celý život bojuji s předsudky kvůli svému vzhledu a původu. Nejbolestivější bylo, když mi před vlastním synem řekli, že nejsem jeho matka, ale chůva. Tento příběh je o bolesti, boji za důstojnost a otázkách, kým jsme v očích ostatních.
Jmenuji se Ivana a nikdy jsem si nemyslela, že budu muset volit mezi svým životem a životy svých dětí. Lékaři mi řekli, že pokud donosím všechna tři miminka, pravděpodobně to nepřežiju, ale já jsem nedokázala žádné z nich opustit. Toto je příběh o odvaze, zoufalství a o tom, co znamená být matkou v české realitě, kde zázraky nejsou běžné, ale někdy se přece jen stanou.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní společnost donutí pochybovat o tom, kým jsem. Když mi na úřadě řekli, že nejsem matka svého syna, ale jen jeho chůva, rozpadl se mi svět. Tento příběh je o boji s předsudky, o rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je najít odvahu stát si za svou pravdou.
Jmenuji se Jaroslav a nikdy bych nevěřil, že jeden horký den u vody převrátí můj život naruby. Ve vteřině jsem se stal terčem nenávisti, přišel o práci a musel čelit pravdě o sobě i své rodině. Příběh o tom, jak snadno může člověk ztratit všechno kvůli jednomu neuváženému činu.
Od prvního dne manželství jsem se cítila spíš jako služka než partnerka. Všechno jsem obětovala pro klid v rodině, až jsem jednou zjistila, že už sama sebe nepoznávám. Toto je můj příběh o hledání vlastního hlasu a odvaze postavit se za sebe.
Jmenuji se Gabriela a celý život jsem slyšela, že jsem líná, protože si usnadňuji život moderními technologiemi. Po letech šetření jsem si konečně pořídila vysněné spotřebiče, ale místo radosti mě čekala vlna kritiky od rodiny i okolí. Příběh o tom, jak těžké je v Česku jít proti proudu a stát si za svým.
Jmenuji se Lenka a nikdy nezapomenu na den, kdy někdo veřejně ponížil mého syna Filipa, který má Downův syndrom. Rozhodla jsem se napsat dopis člověku, který ho urazil, a tím jsem nejen bránila svého syna, ale také otevřela bolestivé téma předsudků v naší společnosti. Tento příběh je o odvaze, bolesti i naději, že laskavost může změnit svět.
Jsem Julie, babička, která se snaží udržet rodinu pohromadě poté, co se rozpadlo manželství mé dcery. Bojuji se svými vlastními vzpomínkami, tlakem okolí a bolestí, kterou vidím v očích svých vnoučat. Musím najít sílu postavit se minulosti i přítomnosti a rozhodnout, co je pro naši rodinu skutečně důležité.
Jmenuji se Klára a celý život jsem bojovala s pocitem, že nejsem dost dobrá – pro rodinu, pro práci, pro sebe samu. Vyrůstala jsem ve stínu své úspěšné sestry a pod tlakem očekávání, která na mě kladla společnost i vlastní rodina. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít vlastní hodnotu v zemi, kde se od žen očekává, že budou dokonalé matky, manželky i profesionálky – a jaké to je, když se rozhodnete vystoupit z davu.
Jmenuji se Petra a nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem poprvé spatřila svého syna s neobvykle stříbrnými vlasy. Místo radosti přišlo zděšení a strach z reakcí okolí, které nás s manželem Tomášem čekaly. Tento příběh je o boji za přijetí jinakosti v české společnosti, o rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je chránit své dítě před předsudky.
Jmenuji se Jana Novotná a nikdy bych nevěřila, že obyčejná návštěva drogerie na pražském Hlavním nádraží mi převrátí život naruby. Po hádce s prodavačkou ohledně mého vzhledu jsem napsala příspěvek na sociální sítě, který vyvolal vlnu emocí a rozproudil debatu o tom, jak v Česku vnímáme stárnutí a ženskou krásu. Teď se ptám sama sebe: Proč bych se vlastně měla stydět za svůj věk?
Celý život jsem žila ve lži, abych ochránila svou dceru. Musela jsem se stát někým jiným, abych jí dala šanci na lepší život. Teď, když je dospělá, přemýšlím, jestli jsem jí dala víc, nebo jí něco zásadního vzala.
