Jmenuji se Marek a celý život jsem vyrůstal v dětském domově, kde jsem toužil po skutečné rodině. Po bolestivém odmítnutí jednou rodinou jsem ztratil naději, že někdy najdu domov, ale pak se objevili Jana a Petr a všechno se změnilo. Je to příběh o zklamání, naději a odvaze znovu věřit.
Celý život jsem toužila po dítěti, ale osud mi připravil jinou cestu. Po letech marných pokusů o vlastní rodinu jsme se s manželem rozhodli adoptovat dvě sestry z dětského domova v Brně. Nikdy jsem netušila, jak těžké a bolestné může být čekání na to, až se naše rodina stane skutečně úplnou.
Jmenuji se Lenka a nikdy nezapomenu na tu noc, kdy mě odvedli ze starého bytu. Roky jsem čekala na maminku, doufala, že se vrátí, ale místo toho jsem našla něco, co jsem ani nehledala – novou rodinu. Toto je příběh o bolesti, naději a lásce, která přijde, když ji nejméně čekáš.
Jmenuji se Anička a svůj domov jsem hledala dlouhé roky. Po odchodu maminky jsem žila v dětském domově, kde jsem každý den čekala, že si pro mě přijde. Nakonec jsem našla novou rodinu, ale cesta k ní byla plná bolesti, strachu i naděje.
Jmenuji se Tomáš a v sedmi letech jsem napsal dopis, ve kterém jsem prosil o novou rodinu. Po rozdělení se sourozenci v pěstounské péči jsem se snažil najít místo, kde bych mohl znovu věřit a patřit. Můj příběh je o naději, bolesti odloučení a odvaze dítěte hledat lásku.
Jmenuji se Tomáš a byl jsem odložen do inkubátoru v pražské porodnici jen pár hodin po svém narození. Celý život jsem hledal odpověď na otázku, proč mě vlastní rodiče opustili, a snažil se najít své místo v rodinách, které mě nikdy nepřijaly za svého. Můj příběh je o bolesti, naději i touze po obyčejném lidském přijetí.
