Celý život jsem si myslela, že po šedesátce už mě nic nepřekvapí. Samota se stala mým každodenním společníkem, dokud mě na autobusové zastávce neoslovil muž, kterého jsem kdysi milovala. Je možné začít znovu, když už jste dávno přestali doufat?
Jednoho večera jsem se rozhodla jít na večeři s dávným kamarádem, kterého jsem neviděla třicet let. Netušila jsem, že tahle schůzka převrátí můj život naruby a donutí mě přehodnotit vše, co jsem si myslela o sobě i o své rodině. Moje dcera mě považovala za bláznivou, ale já jsem poprvé po letech pocítila, že opravdu žiju.
Můj první manžel mě zradil a já zůstala sama s dcerou. Když jsem potkala Tomáše, doufala jsem v nový začátek, ale místo toho jsem musela čelit pravdě o sobě i o tom, co od života opravdu chci. Příběh o naději, zklamání a odvaze postavit se vlastnímu strachu.
Jmenuji se Klára a můj život se obrátil naruby, když jsem se zamilovala do Tomáše, rozvedeného otce malého Filipa. Jeho bývalá žena Lenka však nikdy nepřestala zasahovat do našeho vztahu a přes jejich syna se snaží ovládat každý náš krok. Každý den musím bojovat nejen o Tomášovu lásku, ale i o naši společnou budoucnost, kterou jeho minulost neustále ohrožuje.
Nikdy bych nevěřila, že po tolika letech samoty ještě zažiji něco, co mi rozbuší srdce. Po smrti manžela jsem žila jen pro děti a vnoučata, ale jedno náhodné setkání v parku mi obrátilo život naruby. Teď se ptám sama sebe, jestli mám právo být znovu šťastná, i když to okolí nechápe.
Píšu svůj příběh o tom, jak jsem po stěhování z Brna do Prahy přišel o kontakt se svými dětmi. Vzpomínám na bolestné hádky s manželkou, které nás všechny rozdělily, a na to, jak se snažím najít odvahu a způsob, jak znovu navázat vztah se svými syny. Sdílím své pochyby, vinu i naději, že ještě není pozdě něco změnit.
Po letech samoty jsem uvěřila, že jsem konečně našla muže, který mi vrátí chuť do života. Ale když jsem se ocitla na rozcestí mezi vlastní hodnotou a iluzí štěstí, musela jsem si položit otázku, co vlastně znamená být šťastná. Tento příběh je o odvaze zůstat sama sebou, i když to znamená znovu čelit samotě.
Po letech samoty jsem se zamilovala do Karla, ovdovělého muže s dospělými dětmi. Všechno vypadalo ideálně, dokud jsem nepoznala jeho rodinu a nezačala bojovat s jejich odmítnutím. Musela jsem si položit otázku, jestli mám právo na štěstí, i když to znamená rozkol v nové rodině.
Jmenuji se Eliška a je mi 64 let. Můj manžel Petr mě po třiceti letech opustil, abych po třech letech zažila jeho nečekaný návrat a prosbu o druhou šanci. Příběh je o bolesti, osamělosti, ale i o odvaze čelit minulosti a hledat odpovědi na otázky, které nemají jednoduchá řešení.
Po letech samoty jsem se zamilovala do Karla, ovdovělého muže s dospělými dětmi. Věřila jsem, že společně najdeme štěstí, ale jeho dcera mě od začátku odmítala a já musela bojovat nejen o jeho lásku, ale i o své místo v nové rodině. Příběh o tom, jak těžké je začít znovu a jak hluboko mohou bolet slova těch, které chceme přijmout za vlastní.
Jsem Linda, padesátiletá žena, která se po letech obětování rodině rozhodla znovu najít štěstí. Když jsem oznámila, že mám nového přítele, narazila jsem na odpor svého zetě i dcery. Můj příběh je o odvaze postavit se za vlastní životní štěstí a o tom, jak těžké je změnit zažité rodinné role.
Ve svých pětapadesáti jsem si myslela, že už mě v životě nic nepřekvapí. Po letech samoty jsem našla lásku, ale návrat domů s novým partnerem rozvířil staré rány a odhalil hluboké rodinné napětí. Teď stojím před otázkou, zda mám právo na vlastní štěstí, i když tím zraňuji svého syna.
