„Moje dcera předpokládala, že budu po odchodu do důchodu babičkou na plný úvazek: Ale mám své vlastní plány“
Nejsem vyčerpaná, ale chci si užívat života. Jsem nadšená, že mám konečně volný čas pro sebe, ale moje dcera má jiné plány.
Nejsem vyčerpaná, ale chci si užívat života. Jsem nadšená, že mám konečně volný čas pro sebe, ale moje dcera má jiné plány.
Jsou to jeho peníze, jeho důchod – proč bych měla vědět, kolik dostává? Jednoho dne v práci její přátelé začali mluvit o tom, jak pomáhají svým rodičům. Mnozí z nich měli rodiče, kteří byli stále naživu. Podle jejích kolegů většina z nich pomáhá svým rodičům, platí jejich účty nebo kupují léky. Ale Jana svému tátovi vůbec nepomáhá. Nemusím
Snažím se udržovat dobré vztahy s mou tchyní, ale mám pocit, že myslí jen na sebe. Nedávno mi bylo třicet čtyři let a naše manželství prošlo mnoha zkouškami.
Jmenuji se Natálie a chci se podělit o svůj příběh. Jsem čerstvě v důchodu, teprve šest měsíců v této nové etapě svého života. Mám dospělé děti, manžela a psa. Na život si moc nestěžuji; žiji skromně, ale pohodlně. Ráda čtu, maluji a sleduji klasické filmy. Přesto všechno zoufale toužím po rozvodu. Narodila jsem se a vyrostla v malém městě a vzala si svou lásku ze střední školy.
Dokážu si pokrýt své životní náklady, pokud žiji skromně. Pokud se něco stane, mohu požádat o pomoc svého syna. Je mu 37 let a dobře vydělává. Ale teď se věci změnily.
Nemám ráda péči o malé děti a nemám v úmyslu hlídat své vnoučata. Teď, když jsem konečně v důchodu, chci žít pro sebe a ne trávit svůj volný čas péčí o děti.
Lea odešla do důchodu ve věku 60 let. Poté se přestěhovala ke svému synovi Petrovi a jeho manželce Lence, kde se starala o jejich domov a vychovávala jejich dceru Ninu po dobu deseti let. Lea jen zřídka navštěvovala svůj vlastní byt, možná jednou za měsíc, aby zkontrolovala, zda je vše v pořádku. Vyhýbala se pronajímání bytu, aby předešla případným nedorozuměním. Žila pokojně s rodinou Petra, chápajíc, že
Je osobní život v tomto věku důležitější? – „Mami, můžeme u tebe chvíli zůstat s dětmi?“ – Sabina seděla na gauči a prosila. Její tvář byla kyselá, jako by spolkla celý citron. – „A proč byste měli zůstat u mě?“ – Hana se na svou dceru ani nepodívala. Pohlédla na svůj odraz v zrcadle, nanesla si na obličej krém a jemně si poplácala bradu.
Včera jsme seděli na lavičce v parku s naším sousedem, Jiřím, který se nám se slzami v očích svěřil se svými starostmi. Vyjádřil smutek a touhu přestěhovat se do domova důchodců dobrovolně, a to vše kvůli krutým slovům své dcery. Jiří, vdovec, vychovával svou dceru Zuzanu sám a přes veškerou snahu se z ní stala docela rozmazlená a náročná.
Josef si vždy myslel, že svá zlatá léta stráví obklopen rodinou a pohodlím vlastního domova. Život však měl jiné plány. Jako otec tří dětí si nikdy nepředstavoval, že svá pozdější léta stráví v domově pro seniory. Jeho život byl kdysi plný a naplňující, označený úspěšnou kariérou, prostorným domem, spolehlivým autem, milující manželkou a třemi úžasnými dětmi.
Letos jsem konečně vstoupila do zaslouženého důchodu. Nicméně, mé sny o relaxaci a cestování byly rychle zastíněny nečekanou odpovědností.
Po pěti letech od mého odchodu do důchodu jsem se těšil na to, že svá zlatá léta strávím cestováním a koníčky. Nicméně narození mého vnuka, Lukáše, vše změnilo. Moje dcera, Magdalena, potřebovala pomoc, a já jsem se stal bezplatným chůvou. To, co začalo jako dočasné uspořádání, se nyní stalo prací na plný úvazek, což mě nutí přehodnotit mé volby a budoucnost.