Od dětství jsem nosil(a) obnošené oblečení, jedl(a) levná jídla a nikdy jsem nebyl(a) na dovolené. Máma šetřila každou korunu, ale já jsem za to platil(a) cenu v podobě studu, osamění a pocitu méněcennosti. Dnes se snažím pochopit, jestli to všechno stálo za to, nebo jestli jsem jen ztratil(a) kus sebe.
Vše se zlomilo v jediném okamžiku, když mě partner i jeho matka obvinili z nevěry a odmítli mé nenarozené dítě. Zůstala jsem sama, opuštěná a musela jsem se naučit žít bez podpory, kterou jsem považovala za samozřejmou. Po letech, kdy jsem si vybudovala nový život se synem, mě minulost dohnala – ale já už byla silnější a připravená postavit se jí čelem.
Všechno začalo jedním obyčejným víkendem, kdy nečekaná návštěva mého bratra rozvířila staré rány mezi mnou a mojí ženou. V emocích a nedorozuměních se náš vztah ocitl na pokraji zhroucení. Teď sedím sám v tichu a přemýšlím, jak znovu najít cestu k důvěře a klidu v naší rodině.
Můj muž mi po třiceti letech manželství přinesl testament své matky a já pochopila, že jsem nikdy nebyla skutečnou součástí jeho rodiny. Vzpomínám na všechny oběti, které jsem pro ně udělala, a na bolest, kterou mi způsobili. Teď stojím před otázkou, co vlastně znamená rodina a kde je moje místo.
Jsem Magda. Celý život jsem sledovala, jak máma nadržuje mému bratrovi a jeho dětem, zatímco moje dcera byla vždycky ta druhá. Když máma chtěla, abych přispěla na výlet, na který vzala jen syna mého bratra, rozhodla jsem se už mlčet nepřestanu.
Od chvíle, kdy jsem poprvé spatřil Kláru, jsem věděl, že je jiná. Její energie mě fascinovala, ale zároveň jsem cítil, že mezi námi stojí něco, co nelze jen tak obejít – její syn Petr. Teď stojím před rozhodnutím, které mi trhá srdce: můžu milovat Kláru a zároveň chtít vlastní dítě?
Sedím v kavárně s Terezou, svou snoubenkou, a plánujeme naši svatbu. Najednou mi volá maminka, že je v nemocnici a potřebuje mě. To, co jsem se ten den dozvěděl, změnilo celý můj život a donutilo mě přehodnotit, co pro mě rodina znamená.
Jmenuji se Martin a jednoho deštivého večera jsem stál na balkoně našeho bytu v Brně, zatímco moje žena Jana spala v ložnici. V hlavě mi vířily myšlenky na Lucii, kolegyni z práce, která mi poslední měsíce zamotala hlavu. Můj nejlepší kamarád Tomáš mi radil, abych si dal pozor, ale já jsem se ocitl v pasti vlastních citů a rozhodnutí, které změnilo celý můj život.
Můj manžel začal každý den chodit do kostela a já si myslela, že se opravdu změnil. Postupně jsem ale zjistila, že jeho nově nalezená víra byla jen zástěrkou pro něco mnohem bolestivějšího. Tento příběh je o zradě, o hledání pravdy a o tom, jak těžké je postavit se tváří v tvář realitě, kterou nechceme vidět.
Můj manžel začal každý den chodit do kostela. Myslela jsem, že hledá útěchu ve víře, ale pravda byla mnohem bolestivější. Příběh o zradě, rodinných tajemstvích a odvaze postavit se realitě.
V sobotu ráno jsem u snídaně zjistila, že muž, se kterým jsem žila dvacet let, nikdy nechtěl děti. Jeho přiznání otřáslo mým světem a donutilo mě přehodnotit celý náš společný život. Příběh o zradě, mlčení a hledání vlastní identity v české rodině.
Jmenuji se Lukáš a vyrůstal jsem v domácnosti, kde šetření bylo víc než láska. Máma, Jana, nás s mladší sestrou Bárou neustále napomínala, že si ničeho nevážíme a že musíme myslet na budoucnost. Příběh popisuje naše každodenní boje, hádky, ale i to, jak jsem se snažil najít vlastní cestu ke štěstí.
