Jmenuji se Lucie a už roky žiju v pasti mezi povinnostmi vůči své matce a vlastní rodinou. Každodenní úklid a péče o mámu mě přivedly na pokraj sil, zatímco moje děti a manžel mě potřebují stejně zoufale. Musela jsem si vybrat, jestli budu žít svůj život, nebo život, který chce máma.
Jsem matka, která vždy omlouvala svého syna Tomáše, i když jeho požadavky a chování začaly překračovat všechny meze. Dlouho jsem věřila, že mu pomáhám, ale nakonec jsem musela čelit pravdě o tom, co znamená skutečně milovat a chránit – nejen jeho, ale i sebe. Tento příběh je o bolesti, vině a odvaze říct dost.
Od dětství jsem žila ve stínu maminčiny péče, která se proměnila v dusivou kontrolu. Každý můj krok byl pod drobnohledem, každé rozhodnutí muselo projít jejím schválením. Teď, když se snažím postavit na vlastní nohy, její slzy a výčitky mě pronásledují a já nevím, jak z toho ven.
