Vždycky jsem věřila, že rodina je to nejdůležitější na světě, ale když máma pomohla sestře Lucii koupit byt a mě úplně přehlédla, všechno se změnilo. Pocit křivdy mě sžírá a naše rodinné vztahy se začaly rozpadat. Teď stojím před nejtěžším rozhodnutím v životě: odpustit, nebo odejít navždy.
Když jsem slyšela, že celá tchynina závěť připadla švagrovi a můj manžel nedostal nic, zhroutil se mi svět. Cítím bolest, křivdu a ztrátu důvěry v rodinu, která pro mě tolik znamenala. Teď nevím, jestli mám právo být naštvaná, nebo jestli jsem jen sobecká.
Začalo to jedním výkřikem v kuchyni, který změnil celý můj život. Po rozpadu manželství jsem byla nejen zlomená, ale i obviněná z něčeho, co jsem nikdy neudělala. Víra a modlitba mi pomohly projít temnotou, když se mi vlastní rodina otočila zády.
Od chvíle, kdy jsem dosáhl plnoletosti, mě můj otec donutil platit nájem za vlastní pokoj a starat se sám o sebe. Po letech, kdy jsem se snažil postavit na vlastní nohy, ode mě teď očekává finanční podporu, jako bych mu něco dlužil. V příběhu popisuji bolestivé rodinné vztahy, vnitřní boj mezi povinností a křivdou a hledání vlastního místa v životě.
Celý život jsem žil s tátou v našem starém domě v Berouně, zatímco můj mladší bratr Tomáš si budoval vlastní život v Praze. Vždycky jsem věřil, že dům po tátovi zůstane mně, protože jsem se o něj staral, ale když přišlo dědické řízení, čekalo mě kruté překvapení. Teď stojím před otázkou, co vlastně znamená domov a jestli rodina někdy dokáže odpustit.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem se snažila být dobrou nevlastní matkou pro Kláru. Když mě ale nepozvala na svou svatbu, zhroutil se mi svět a začala jsem přemýšlet, kde se stala chyba. Příběh o bolesti, rodinných křivdách a otázce, co vlastně znamená být rodinou.
