Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na ten nekonečný pláč, který se linul z bytu 3B v našem paneláku na pražském Proseku. Sousedé i já jsme byli svědky něčeho, co nás navždy poznamenalo, a přesto jsme dlouho nevěděli, jak zasáhnout. Když konečně dorazila policie, pravda byla mnohem horší, než jsme si kdy dokázali představit.