Jmenuji se Jan a právě teď sedím v kuchyni, zatímco moje druhá žena Sabina na mě křičí, že žiju minulostí. V hlavě mi běží vzpomínky na Elišku a naši dceru Klárku, které jsem opustil kvůli touze po novém začátku. Teď, když vidím, jak se mi život rozpadá pod rukama, nevím, jestli mám sílu napravit své chyby.
Jednoho deštivého večera jsem stál před dveřmi bytu své bývalé ženy a doufal, že mi otevře. Vzpomínky na naši společnou minulost mě pronásledovaly a já si uvědomil, jak moc jsem ztratil kvůli své vlastní slabosti. Teď už vím, že některé chyby se nedají napravit, a zůstává jen otázka, jestli mi někdy dokáže odpustit.
Jmenuji se Jana a nikdy jsem si nemyslela, že moje rozhodnutí kojit syna Tomáše až do jeho osmi let roztrhne naši rodinu. Věřila jsem, že mu dávám to nejlepší, ale místo toho jsem se stala terčem posměchu, nepochopení a nakonec i vlastní lítosti. Toto je můj příběh o vině, odvaze a hledání odpuštění sama sobě.
Od první chvíle, kdy jsem vstoupila do rodiny svého prvního manžela, jsem cítila napětí mezi mnou a jeho matkou, paní Novotnou. Dlouho jsem si myslela, že ona je zdrojem našich konfliktů, ale až po letech jsem pochopila, jak moc jsem se mýlila a jak hluboko mě to poznamenalo. Teď se snažím najít smíření sama se sebou i s minulostí.
Jmenuji se Petr a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem utekl před vlastní rodinou. Strach z odpovědnosti mě přemohl, když mi manželka oznámila, že čekáme trojčata. Po letech jsem se musel postavit svým činům tváří v tvář a pochopit, co všechno jsem ztratil.
Sedím v potemnělém obýváku a přemýšlím nad tím, jaké by to bylo, kdybych kdysi odjel do světa nebo byl lepším otcem. Vzpomínky na promarněné příležitosti a napjaté vztahy s dětmi mě pronásledují každou noc. Skrze bolestné rozhovory a tiché výčitky hledám smíření se sebou samým.
Jmenuji se Milena a po šedesátce jsem se rozhodla vzdát deseti věcí, o kterých jsem si myslela, že mi už nic nepřinášejí. Jenže některé ztráty mě začaly tížit víc, než jsem čekala. V tomto příběhu otevřeně popisuji své chyby, vnitřní boje i to, co bych dnes udělala jinak.
Příběh o muži, který opustil svou rodinu po zjištění, že čekají trojčata. Po letech se vrací a čelí následkům svého rozhodnutí. Je to příběh o lítosti, odpuštění a hledání vykoupení.
Po noci plné impulzivních rozhodnutí se ocitám v situaci, kterou jsem nikdy nečekala. Muž, kterého sotva znám, mi náhle nabídne sňatek, což spustí sérii událostí vedoucích k nečekanému sebepoznání a hořkosladkému uvědomění. Tento příběh zkoumá důsledky činů učiněných v zápalu okamžiku a důležitost skutečného poznání někoho před tím, než učiníme životní rozhodnutí.
Jsem Karel, muž, který se ohlíží zpět na svůj život plný nevyužitých příležitostí a rodičovských lítostí. Vždy jsem snil o cestování a objevování světa, ale nikdy jsem se neodvážil opustit svou komfortní zónu. Nyní, když sedím sám v prázdném domě, přemýšlím o tom, jaké by to bylo, kdybych se rozhodl jinak.
Po dosažení šedesátky jsem se rozhodl vzdát se deseti důležitých aspektů svého života, abych našel klid a smysl. Avšak některé z těchto ztrát přinesly nečekané lítosti, které mě nutí přemýšlet o tom, co je v životě skutečně důležité. Příběh o hledání rovnováhy mezi minulostí a přítomností.
Ve dvaceti dvou letech sdílím svůj srdcervoucí příběh o tom, jak mé činy neúmyslně vedly k rozvodu mých rodičů, když mi bylo sedmnáct. Vyrůstala jsem v domácnosti plné neustálých hádek mezi rodiči, Davidem a Evou, a myslela jsem si, že řeším problém. Teď se ptám, zda můj zásah nebyl předčasný, což vedlo k výsledku plnému lítosti a nevyřešených problémů.
