Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že jeden prázdný byt může rozdělit rodinu. Moje tchyně Marie vlastní dva byty, ale odmítá nám s manželem jeden pronajmout, i když sami živoříme v podnájmu. Její rozhodnutí nás staví před těžké volby a odhaluje hluboké rodinné rány, které jsme si dosud nechtěli přiznat.
Šest let jsem žila po boku muže, který místo života volil pohodlí gauče. Každý den jsem bojovala s jeho apatií, zatímco jsem se snažila udržet rodinu pohromadě a neztratit samu sebe. Dnes se ptám, kde je hranice mezi láskou a sebeobětováním.
Jsem Lucie a už dva roky jsem vdaná za Davida, který má za sebou jedno manželství. Když jsem zjistila, že své bývalé ženě Janě kupuje květiny k narozeninám, zatímco já jsem od něj nikdy nedostala ani čokoládu, začalo se ve mně všechno hroutit. Přemýšlím, jestli jsem udělala chybu, když jsem neposlechla mámu a jestli vůbec někdy budu pro Davida na prvním místě.
Jmenuji se Eliška a celý život jsem žila pro druhé. Vdala jsem se mladá, ne z lásky, ale z nutnosti, a vše obětovala rodině. Teď, když mě manžel opustil a děti odešly, hledám sama sebe v tichu prázdného bytu.
Jednoho večera jsem si všimla, že se můj muž vrací domů neobvykle spokojený a najedený, což mě zpočátku nechalo klidnou. Když jsem ale zjistila, že z našeho společného účtu neubývají peníze za obědy, začala jsem pátrat po pravdě. To, co jsem odhalila, nebyla nevěra, ale mnohem hlubší lež o jeho práci a životě.
Při jedné návštěvě u tchyně se rozhořel konflikt kvůli vzhledu mého manžela. Tchyně mě obvinila, že se o něj nestarám, a já jí navrhla, ať si to zkusí sama. To, co následovalo, změnilo naše rodinné vztahy navždy.
Jmenuji se Lucie a můj příběh je o tom, jak se z manželství plného lásky stalo prázdné soužití dvou cizinců. Můj muž Petr se po svatbě začal měnit, uzavírat do sebe a přestal o sebe i o nás pečovat. Všechno jsem se snažila zachránit, ale někdy ani největší snaha nestačí, když druhý člověk nechce slyšet.
V osmnácti jsem se provdala za Tomáše, muže o dvacet let staršího. Zpočátku jsem byla okouzlená jeho zkušenostmi a ochranitelskostí, ale brzy jsem zjistila, že věkový rozdíl přináší nečekané problémy. Tato zkušenost mě naučila, co znamená skutečná láska, nezávislost a vlastní hodnota.
Jmenuji se Tomáš a můj příběh je o tom, jak jsme s manželkou Evou přehlíželi základní hodnoty, které drží rodinu pohromadě. V honbě za úspěchem a uznáním jsme zapomněli na vzájemnou úctu, důvěru a otevřenost. Dnes stojím před troskami našeho manželství a ptám se, kde jsme udělali chybu.
Navzdory dobrým vztahům s většinou rodiny mého manžela, se ocitám v neustálém konfliktu s jeho babičkou. Tato situace způsobuje napětí nejen mezi námi, ale i v celé rodině. Příběh o tom, proč se mi nedaří překlenout tuto propast.
Před čtyřmi lety jsem se provdala za Petra, muže s nadějnou kariérou a dvěma dětmi z předchozího manželství. Přivedla jsem do této nové smíšené rodiny svého syna, Tomáše. Zpočátku se zdálo, že je vše dokonalé, ale brzy jsem začala vnímat znepokojivé chování v Petrovi, které odhalilo příběh daleko od pohádky, kterou jsem si představovala.
Příběh Aleny, která po oslavě svých šedesátých narozenin přehodnocuje svůj pohled na lásku a manželství. Po letech strávených v nešťastném svazku si uvědomuje, že její touha po manželství s věkem slábne. Tento příběh zkoumá složitosti lásky v pozdějších fázích života a důvody, proč se některé starší ženy mohou vyhýbat opětovnému sňatku.
